75 let „Španělské cesty“ do odboje

75 let „Španělské cesty“ do odboje

29. 03. 2016

Po porážce Jugoslávie v dubnu 1941 existovala malá – a ze všech předchozích nejvíce nebezpečná – možnost odchodu z obsazených českých zemí a připojení se k jednotkám československé zahraniční armády. Vedla přes Německo, Švýcarsko, jižní Francii a Španělsko do Gibraltaru. Její existence je dnes jen velmi málo známou skutečností. Během tří válečných let jí přitom k cestě za svobodou použily desítky českých vlastenců. Jedním z těch, kterým se útěk podařil, byl v dubnu před 74 lety také Miloslav Bílý.

 

V době, kdy tajně překročil hranice protektorátu, již nebyl tento bývalý italský legionář a otec rodiny žádným mladíkem – bylo mu 42 let.

Narodil se 10. prosince 1899 v obci Plavsko u Jindřichova Hradce v rodině učitele. Po vychození obecné školy v Kamenném Malíkově začal studovat české gymnasium v Jindřichově Hradci. Ještě před maturitou však byl odveden a v polovině března 1917 nastoupil službu jako jednoroční dobrovolník (tedy frekventant záložní důstojnické školy) u pěšího pluku č. 75 rakousko-uherské armády. Po skončení výcviku byl poslán na italskou frontu, kde se však již 18. listopadu 1917 dostal do zajetí.

Ze zajateckého tábora v Padule se v únoru 1918 přihlásil do československých legií a až do konce války pak sloužil u jedné z kulometných rot 7. čs. střelecké divize. S největší pravděpodobností se zúčastnil také bojů proti maďarským bolševikům v roce 1919, avšak již 1. srpna 1919 byl demobilizován. Ve stejném roce dokončil středoškolská studia a roku 1920 začal pracovat u Čs. státních drah. Sloužil v řadě míst v českých zemích. Naposledy od července 1927 jako úředník ředitelství ČSD v Hradci Králové. Zde pak působil až do svého odchodu za hranice v dubnu 1942.

Svého cíle však dosáhl až téměř po roční anabázi. Osm měsíců byl vězněn ve frankistickém Španělsku. Z nechvalně známého koncentračního tábora pro cizince v Miranda de Ebro kde byl vězněn mj. František Fajtl, jej, jako další Čechoslováky, za pomoci Britů vysvobodil bývalý čs. chargé d´affaires (a od září 1944 vyslanec) v Madridu Zdeněk Formánek.

Po nezbytném zpravodajském prověření v londýnské Royal Patriotic School byl Bílý v hodnosti záložního nadporučíka (do níž byl povýšen v roce 1933) dne 5. března 1943 prezentován u Pomocné roty Náhradního tělesa v Southend-on-Sea v hrabství Essex. Již 23. března byl přemístěn k velitelské rotě 1. pěšího praporu Čs. samostatné brigády, kde zůstal i po reorganizaci brigády na obrněnou počátkem září téhož roku. Až do 14. ledna 1944 byl zástupcem velitele tankové čety. Následně se stal muničním důstojníkem tankového praporu 1. Mezi tím byl k 28. říjnu 1943 povýšen na kapitána v záloze.

Před odjezdem obrněné brigády na frontu byl však 18. srpna 1944 znovu přemístěn k Náhradnímu tělesu – důvodem bylo to, že se s ním počítalo pro posílení důstojnického sboru čs. jednotek na východní frontě. Následně odjel do SSSR a od 12. ledna 1945 velel štábní rotě 1. čs. armádního sboru. V této funkci také ukončil 2. světovou válku. Dne 22. srpna 1945 odešel do civilu.

Usadil se v Děčíně, kde jej v únoru 1946 ustanovili národním správcem firmy „Adolf Fritsche a spol. – výroba kovového zboží“. Roku 1949 byla firma v důsledku reorganizace průmyslové výroby zrušena. V té době se u Bílého začaly projevovat důsledky zranění páteře, které si přinesl z války, a proto ve svých 50 letech předčasně odešel do penze. Roku 1948 byl povýšený na štábního kapitána v záloze, avšak v roce 1953 mu byla hodnost „upravena“ znovu na kapitána. Orgány státní moci byl sice sledován, avšak bezvýsledně. Jak konstatovala hlášení z místa jeho bydliště, žil v následujících letech životem osamělého a uzavřeného důchodce. Zřejmě i díky tomu se jako bývalý legionář a západní zahraniční voják vyhnul drastičtějším formám perzekuce. Jeho další osudy nejsou známé.

 Jiří Plachý

 

 

 

Aktuálně



Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…
Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

17. 03. 2024
V pátek 15. března 2024 se na hřbitově v Landicanu za účasti představitelů…