Byli Češi kolaboranti nebo odbojáři?

Výstava v Národním památníku na Vítkově ukazuje dvě tváře české společnosti za okupace. Vystaveny jsou i předměty spojené s atentátem na Heydricha, ale také uniforma Emanuela Moravce. Předměty pocházejí ze sbírek Vojenského historického ústavu Praha.

+7

Ve výstavních prostorách rozložitého Národního památníku na Vítkově byla zahájena výstava, která se vrací do období druhé světové války a okupace Čech a Moravy nacisty. Expozice nese název Protektorát: odboj a kolaborace. Ukazuje dva přístupy, které volili obyvatelé ve vztahu k okupantům. Na jedné straně spolupráce s novou mocí a s tím spojené výhody, na druhé straně aktivní odpor, za který mnozí zaplatili vlastním životem. Výstavu připravilo Národní muzeum ve spolupráci s Vojenských historickým ústavem Praha a občanským sdružením VALKA.CZ. Autory výstavy jsou historici VHÚ Jan Šach a Ivo Pejčoch.

Návštěvník uvidí v expozici různé obrazové dokumenty, předměty i filmové záznamy, které se týkají významných událostí odboje: vznik četných protinacistických organizací po 15. březnu 1939, atentát na Reinharda Heydricha v roce 1942, květnové povstání v roce 1945 atd. Je tu také vystavena replika vysílačky Libuše, kterou používali členové výsadku Silver A (originál je vystaven rovněž v památníku na Vítkově, ve stále expozici věnované české a československé státnosti). Na druhé straně je představena i „spolupracující“ sféra: jsou zde popsány hlavní kolaborantské organizace, jejich význační představitelé, nechybí ani předměty některých známých osobností této oblasti. Je zde o samopal, který patřil K. H. Frankovi a který byl zajištěn v jeho autě 5. května 1945. Ale také uniforma Emanuela Moravce – v tomto případě se jedná o přesnou repliku, která byla použita pro natáčení historického snímku České televize, ve kterém E. Moravce hraje zpěvák Daniel Landa.

Jeden ze spoluautorů výstavy, Jan Šach z VHÚ, k tématu výstavy říká: „O Češích se traduje, že za války poměrně hojně kolaborovali. Chtěli jsme výstavou tento mýtus nabourat. Je například zřejmé, že počet aktivních domácích odbojářů a zahraničních vojáků, kteří se zapojili do bojů proti Hitlerovi, podstatně převyšuje počet aktivních kolaborantů v Protektorátu.“

Šach tento názor dokládá čísly. Po válce bylo zhruba 10 000 lidí souzeno za nejrůznější typy kolaborace, převažovala však spíše „lehčí“ forma spolupráce s nacisty. Většina souzených byla také osvobozena. Za skutečně vážnou formu kolaborace bylo popraveno 730 osob. Naopak na druhé straně zahynuly tisíce lidí za svoji protinacistickou aktivitu. I proto také výstava většinově představuje spíše aktivity odboje, menší část zabírá část o kolaboraci.

„Hlavním cílem okupantů zpočátku bylo, aby se Češi o politiku a válečné záležitosti vůbec nezajímali, aby byli apolitičtí,“ říká Jan Šach. Nacisté nepožadovali výrazně aktivní spolupráci a část národa tento mlčenlivý postoj také zaujala. Jiná část se ale se situací nesmířila a zapojila se do odboje. „Je potřeba si uvědomit, že bez domácího odboje by nebylo možné provést například atentát na Reinharda Heydricha. Parašutisté měli v lidech doma velkou podporu,“ komentuje Jan Šach. A dodává: „Heydrich byl do Protektorátu také vyslán právě proto, že se tu odbojová činnost rozvíjela z hlediska Němců až příliš mocně. Měl všemu učinit přítrž.“

Výstava Protektorát: odboj a kolaborace je otevřena v Národním památníku na Vítkově od 4. května a potrvá do 5. srpna.