je členěna do tří sálů. Čtvrtý sál Armádního muzea je vyčleněn pro pořádání příležitostných výstav, z nichž jmenujme alespoň "Naši dělostřelci včera a dnes", "Západní paravýsadky a domácí odboj", "Bitva u Sokolova 1943", "Invaze 1944", "Military Radio", jedna z nejúspěšnějších výstav VHÚ Praha "ATENTÁT" či "DOTEKY 2. SVĚTOVÉ VÁLKY". Muzejní kino "Vítkov" promítá v rámci výstav, které se konají ve čtvrtém sále, dobové dokumenty, filmové týdeníky, atd.

Je věnován I. čs. vojenskému odboji a období 1. světové války, která výrazně změnila politickou mapu Evropy, včetně zřízení samostatného československého státu, jedné z tzv. nástupnických zemí po rozpadu rakousko-uherské monarchie.

Kromě vývoje na domácí politické scéně a účasti českých a slovenských vojáků pod prapory černožluté monarchie, je největší pozornost této expozice zaměřena především na úsilí čs. domácího a zahraničního boje za zřízení vlastního státního útvaru. Vzhledem k charakteru muzea je akcentována především historie zahraničních ozbrojených útvarů, čs. legií. V tomto vojsku ještě neexistujícího státu bojovalo proti Ústředním mocnostem v Srbsku, Rusku, Itálii a Francii více než 110 000 Čechů a Slováků, kteří tak významnou měrou přispěli k nabytí čs. státní suverenity.

Kromě celé řady unikátních dobových stejnokrojů, chladných, lehkých a těžkých palných zbraní, praporů, zajímavé kolekce řádů, vyznamenání a dalších sbírkových předmětů zde návštěvník najde např. výtvarná díla předních českých umělců jako byli např. Jan Štursa, František Kupka, Vincenc Makovský, Otto Gutfreund a Vojtěch Preissig. Dále zde návštěvník může shlédnout i osobní památky po československých prezidentech Tomáši Garrique Masarykovi a Edvardu Benešovi, po řadě významných příslušníků čs. legií včetně gen. Rudolfa Medka, pozdějšího ředitele Památníku osvobození.

Sál 1918-1939

Soustřeďuje se na muzejní zmapování historického vývoje armády meziválečného Československa. V tomto období ČSR patřila sice k menším, ale politicky, ekonomicky a kulturně nejvyspělejším státům tehdejší Evropy. Jeho pozici na mezinárodní scéně však ztěžovala nejen geograficky exponovaná poloha v centru Evropy, ale i jeho národnostní struktura. Obě tyto okolnosti poznamenaly jeho dvacetiletou existenci. Hned po svém vzniku musel nový stát čelit odstředivým snahám některých významných národnostních menšin, odvolávajících se na právo sebeurčení. V roce 1919 se dokonce dostal i do ozbrojeného konfliktu se sousedním Polskem a především s Maďarskem, které usilovaly o revizi státních hranic. V pozdějších letech však čs. stát osvědčil svou vitalitu a prosperitu, která trvala až do 30. let, kdy nastala velká evropská krize. Sál je zakončen exponáty z let 1938 a 1939, kdy došlo k narušení státní integrity a posléze k postupnému zániku čs. státnosti.

Všechny tyto události dvaceti meziválečných let jsou bohatě dokumentovány velkým množstvím palných zbraní domácí i zahraniční konstrukce, stejnokrojů a dalších sbírkových předmětů. Za pozornost jistě stojí i osobní památky na náčelníky francouzské vojenské mise v ČSR gen. Maurice Pellé a gen. Louise Fauchera, na významné čs. generály Stanislava Čečka, Aloise Eliáše, Rudolfa Medka a další osobnosti. Ke zcela unikátním patří i kolekce jedněch z nejcennějších exponátů z muzejních sbírek VHÚ Praha, totiž nejvyšších zahraničních řádů udělených hlavám čs. státu, prezidentům T. G. Masarykovi a E. Benešovi, jakož i kompletní sbírka všech stupňů a skupin nejvyššího čs. Řádu Bílého lva.

Sál 1939-1945

Tento sál je věnován II. čs. vojenskému odboji a 2. světové válce, účasti Čechů a Slováků ve vojenských operacích na všech frontách tohoto dosud nejkrvavějšího válečného konfliktu, v domácím odboji a na dalších akcích, které měly za cíl obnovení čs. státní samostanosti.

I tento sál velmi bohatě dokumentuje sledované období velkým množstvím exponátů, od palných zbraní, přes vojenské prapory, stejnokroje různé provenience až k řádům a vyznamenáním a dalším památkám. Nechybí ani velké množství modelů tehdejší vojenské techniky.

Z raritních vojenských stejnokrojů jmenujme alespoň generálskou uniformu významného legionáře a pozdějšího předsedy protektorátní vlády Aloise Eliáše, popraveného nacisty za spolupráci s odbojem, ale i vojenské stejnokroje prezidenta čs. exilové vlády Edvarda Beneše a ministra zahraničí Jana Masaryka, stejně jako uniformy náčelníka čs. vojenské mise v SSSR gen. Heliodora Píky. Ze stejnokrojů dalších významných vojáků jmenujme například uniformu npor. Adolfa Opálky, velitele "pražských" parašutistů, kteří provedli zdařilý atentát na zastupujícího říšského protektora SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha; dále velitele 3ll. čs. bombardovací perutě RAF gen. Vladimíra Nedvěda, velitele čs. vojenské jednotky na Středním východě a pozdějšího gen. Karla Klapálka, velitele čs. vojenské jednotky v SSSR a pozdějšího prezidenta ČSSR gen. Ludvíka Svobody, hrdiny z bitvy u Sokolova npor. Otakara Jaroše či kpt. Jána Nálepky, který přešel od slovenské Zajišťovací divize k sovětským partyzánům, v jejichž řadách později padl.

Unikátní jsou i soubory vyznamenání gen. Heliodora Píky; hrdiny bitvy o Francii, letce, škpt. Aloise Vašátka; památky na významného člena Obrany národa škpt. Václava Morávka, hrdinu SSSR npor. Antonína Sochora, šéfa čs. vojenské zpravodajské služby plk. Františka Moravce a na další osobnosti druhého čs. odboje.

K ilustrování průběhu 2. světové války a současně k pochopení začlenění čs. odboje do dobových vojenských a politických souvislostí slouží přehledy stěžejních událostí tohoto šestiletého období a zdařilá dioramata znázorňující klíčové vojenské operace v letech 1939-1945.

Fotogalerie: