- VHÚ Praha
- Armádní muzeum Žižkov
- Letecké muzeum Kbely
- Vojenské technické muzeum Lešany
- Ostatní expozice VHÚ
- Publikace našich pracovníků
- Časopis Historie a vojenství
- Z restaurátorských dílen
- Fotogalerie
- Odkazy
- Vojenská symbolika
-
Sbírkové fondy VHÚ
- Chladné zbraně a zbroj
- Bodáky
- Ruční palné zbraně do roku 1870
- Ruční palné zbraně po roce 1870
- Pistole a revolvery
- Automatické palné zbraně
- Stejnokroje a výstroj
- Vexilologie
- Faleristika a drobná plastika
- Těžká bojová a automobilní technika
- Dělostřelecký materiál a optika
- Letecký materiál
- Spojovací materiál
- Chemický materiál
- Týlový materiál
- Varia
- Výtvarné umění a Grafika
- Fotografie a fotografické přístroje
- Filmotéka a filmové technologie
- Fond knihovny
- Hudební nástroje a hudebniny
- Modely
- Cínové figurky
- Ženijní materiál
- Knihovna - RSF
- Knihovna - RHF
14. srpna 2011
Velmi kvalitní dílo rakouského litografa, žijícího v Břeclavi, vzniklo podle malby významného německého malíře Joachima von Sandrarta z roku 1632. Grafický list zobrazuje mohutnou postavu švédského panovníka Gustava Adolfa (1594–1632), který je pokládán za zakladatele moderní švédské velmoci. Za období své poměrně krátké vlády v letech 1611–1632 dokázal prosadit rozsáhlé reformy, podporující rozvoj průmyslu a obchodu v zemi. Tento protestantský panovník byl však především velkým vojevůdcem. Usiloval o prosazení výsadního postavení Švédska v protestantské části Evropy. Do roku 1629 Gustavova vojska soustavně napadala oblasti Polska a severního Německa. V roce 1630 vstoupilo Švédsko naplno do víru třicetileté války. Během dvou let dokázal s dobře vyzbrojenou a vycvičenou armádou obsadit více než polovinu německých území.
Gustavovi Adolfovi se stalo osudným střetnutí u Lützenu poblíž Lipska 16. listopadu 1632. Bitva vedená proti armádám Katolické ligy pod velením generála Albrechta z Valdštejna skončila v podstatě bez vítěze. Velké ztráty na obou stranách nepřinesly jasné vítězství. Avšak právě tady, uprostřed bitevní vřavy, Gustav Adolf padl.
Litografie patří k původnímu inventáři Památníku osvobození.
A. Seinoltz, C. Sachs: "Gustav II. Adolf"; 19. století; Rakousko; litografie; papír; 45,5 cm x 31,7 cm
Velmi kvalitní dílo rakouského litografa, žijícího v Břeclavi, vzniklo podle malby významného německého malíře Joachima von Sandrarta z roku 1632. Grafický list zobrazuje mohutnou postavu švédského panovníka Gustava Adolfa (1594–1632), který je pokládán za zakladatele moderní švédské velmoci. Za období své poměrně krátké vlády v letech 1611–1632 dokázal prosadit rozsáhlé reformy, podporující rozvoj průmyslu a obchodu v zemi. Tento protestantský panovník byl však především velkým vojevůdcem. Usiloval o prosazení výsadního postavení Švédska v protestantské části Evropy. Do roku 1629 Gustavova vojska soustavně napadala oblasti Polska a severního Německa. V roce 1630 vstoupilo Švédsko naplno do víru třicetileté války. Během dvou let dokázal s dobře vyzbrojenou a vycvičenou armádou obsadit více než polovinu německých území.
Gustavovi Adolfovi se stalo osudným střetnutí u Lützenu poblíž Lipska 16. listopadu 1632. Bitva vedená proti armádám Katolické ligy pod velením generála Albrechta z Valdštejna skončila v podstatě bez vítěze. Velké ztráty na obou stranách nepřinesly jasné vítězství. Avšak právě tady, uprostřed bitevní vřavy, Gustav Adolf padl.
Litografie patří k původnímu inventáři Památníku osvobození.
A. Seinoltz, C. Sachs: "Gustav II. Adolf"; 19. století; Rakousko; litografie; papír; 45,5 cm x 31,7 cm


U Památníku 2
Mladoboleslavská ulice
pošta Krhanice, 257 42