- VHÚ Praha
- Armádní muzeum Žižkov
- Letecké muzeum Kbely
- Vojenské technické muzeum Lešany
- Ostatní expozice VHÚ
- Publikace našich pracovníků
- Časopis Historie a vojenství
- Z restaurátorských dílen
- Fotogalerie
- Odkazy
- Vojenská symbolika
-
Sbírkové fondy VHÚ
- Chladné zbraně a zbroj
- Bodáky
- Ruční palné zbraně do roku 1870
- Ruční palné zbraně po roce 1870
- Pistole a revolvery
- Automatické palné zbraně
- Stejnokroje a výstroj
- Vexilologie
- Faleristika a drobná plastika
- Těžká bojová a automobilní technika
- Dělostřelecký materiál a optika
- Letecký materiál
- Spojovací materiál
- Chemický materiál
- Týlový materiál
- Varia
- Výtvarné umění a Grafika
- Fotografie a fotografické přístroje
- Filmotéka a filmové technologie
- Fond knihovny
- Hudební nástroje a hudebniny
- Modely
- Cínové figurky
- Ženijní materiál
- Knihovna - RSF
- Knihovna - RHF
3. srpna 2011
Břetislav Bartoš (1893–1926) se svým mimořádným uměleckým nadáním prosadil již jako velmi mladý. Krátce po absolvování Akademie výtvarných umění v roce 1914, přerušila válka jeho výtvarnou tvorbu. Bartoš narukoval na jižní frontu. Po necelém roce, v červenci roku 1915, přeběhl u Doberda k italské armádě. Jako příslušník nepřátelského státu byl zajat a do roku 1917 žil v zajateckém táboře v pevnosti Final Marina u Janova. Právě zde vytvořil největší množství svých akvarelových kreseb a skic, které později použil pro svá monumentální plátna. V dubnu roku 1918 vstoupil do řad 31. střeleckého pluku čs. legií v Itálii v hodnosti desátníka. Po válce pracoval jen velmi krátce v Kanceláři čs. legií při MNO v Praze. Kvůli nemoci se uchýlil na rodné Valašsko, kde se usilovně věnoval malířské tvorbě. Zemřel velmi mladý, ve věku 33 let na tuberkulózu.
Bartošovu uměleckou tvorbu nelze zařadit k žádnému známému uměleckému směru. Za války přizpůsobil svůj osobitý styl spíše realismu, který byl pro umělce vzhledem k omezeným podmínkám zajateckého tábora nejpřijatelnější. Po návratu do Československa se věnoval sociálním a politickým tématům. Například bojům o Těšínsko v roce 1919 věnoval celý cyklus dřevorytů. Jako ilustrátor spolupracoval také s Petrem Bezručem, jehož epická látka z dělnického prostředí mu byla velmi blízká. Jeho poslední díla opouštějí pro Bartoše charakteristickou dynamičnost a bojovnost a přiklánějí se ke klidným motivům tradičních lidských hodnot.
Akvarelovou kresbu vojáka stojícího na stráži nad horským údolím, vytvořil Bartoš již po svém vstupu do 31. střeleckého pluku. Umělec zvládl perfektně techniku akvarelu prakticky bez použití tužky.
Obraz byl získán do sbírek Památníku odboje v roce 1921 formou nákupu od autora.
Bartoš Břetislav: "Kóta 600, stráž na Dono Carine"; Itálie; 1918, akvarel, papír; 27 x 36 cm
Břetislav Bartoš (1893–1926) se svým mimořádným uměleckým nadáním prosadil již jako velmi mladý. Krátce po absolvování Akademie výtvarných umění v roce 1914, přerušila válka jeho výtvarnou tvorbu. Bartoš narukoval na jižní frontu. Po necelém roce, v červenci roku 1915, přeběhl u Doberda k italské armádě. Jako příslušník nepřátelského státu byl zajat a do roku 1917 žil v zajateckém táboře v pevnosti Final Marina u Janova. Právě zde vytvořil největší množství svých akvarelových kreseb a skic, které později použil pro svá monumentální plátna. V dubnu roku 1918 vstoupil do řad 31. střeleckého pluku čs. legií v Itálii v hodnosti desátníka. Po válce pracoval jen velmi krátce v Kanceláři čs. legií při MNO v Praze. Kvůli nemoci se uchýlil na rodné Valašsko, kde se usilovně věnoval malířské tvorbě. Zemřel velmi mladý, ve věku 33 let na tuberkulózu.
Bartošovu uměleckou tvorbu nelze zařadit k žádnému známému uměleckému směru. Za války přizpůsobil svůj osobitý styl spíše realismu, který byl pro umělce vzhledem k omezeným podmínkám zajateckého tábora nejpřijatelnější. Po návratu do Československa se věnoval sociálním a politickým tématům. Například bojům o Těšínsko v roce 1919 věnoval celý cyklus dřevorytů. Jako ilustrátor spolupracoval také s Petrem Bezručem, jehož epická látka z dělnického prostředí mu byla velmi blízká. Jeho poslední díla opouštějí pro Bartoše charakteristickou dynamičnost a bojovnost a přiklánějí se ke klidným motivům tradičních lidských hodnot.
Akvarelovou kresbu vojáka stojícího na stráži nad horským údolím, vytvořil Bartoš již po svém vstupu do 31. střeleckého pluku. Umělec zvládl perfektně techniku akvarelu prakticky bez použití tužky.
Obraz byl získán do sbírek Památníku odboje v roce 1921 formou nákupu od autora.
Bartoš Břetislav: "Kóta 600, stráž na Dono Carine"; Itálie; 1918, akvarel, papír; 27 x 36 cm


U Památníku 2
Mladoboleslavská ulice
pošta Krhanice, 257 42