- VHÚ Praha
- Armádní muzeum Žižkov
- Letecké muzeum Kbely
- Vojenské technické muzeum Lešany
- Ostatní expozice VHÚ
- Publikace našich pracovníků
- Časopis Historie a vojenství
- Z restaurátorských dílen
- Fotogalerie
- Odkazy
- Vojenská symbolika
-
Sbírkové fondy VHÚ
- Chladné zbraně a zbroj
- Bodáky
- Ruční palné zbraně do roku 1870
- Ruční palné zbraně po roce 1870
- Pistole a revolvery
- Automatické palné zbraně
- Stejnokroje a výstroj
- Vexilologie
- Faleristika a drobná plastika
- Těžká bojová a automobilní technika
- Dělostřelecký materiál a optika
- Letecký materiál
- Spojovací materiál
- Chemický materiál
- Týlový materiál
- Varia
- Výtvarné umění a Grafika
- Fotografie a fotografické přístroje
- Filmotéka a filmové technologie
- Fond knihovny
- Hudební nástroje a hudebniny
- Modely
- Cínové figurky
- Ženijní materiál
- Knihovna - RSF
- Knihovna - RHF
4. dubna 2011
Problematika německého útoku na Norsko nepatří mezi nejdiskutovanější události druhé světové války, přesto se dočkala několika monografických zpracování. Jedním z prvních byla kniha Krieg in Norwegen, vydaná v roce 1942 švýcarským nakladatelstvím Europa.
V Europě byla často zveřejňována díla protihitlerovsky zaměřených autorů, kteří byli nuceni uprchnout ze své vlasti před hrozbou nacismu. Patřil mezi ně i Herbert Frahm, mladý německý sociální demokrat. Frahm začal po svém odchodu do exilu používat pseudonym Willy Brandt, pod kterým ho později poznal celý svět. Po návratu do Německa si totiž již své nové jméno ponechal a zahájil s ním poválečnou kariéru. V šedesátých a sedmdesátých letech se stal jedním z nejvýznamnějších německých, ne-li světových politiků a za svůj projekt „Ostpolitik“ (sbližování západního Německa s komunistickým východem) byl v roce 1971 odměněn Nobelovou cenou míru.
Brandt strávil několik let exilu v Norsku, kde ho zastihla německá invaze na jaře 1940. S notnou dávkou štěstí se mu poté podařilo utéci do sousedního Švédska, které mu bylo domovem až do konce války. Zde vznikla práce Krieg in Norwegen, k jejímuž sepsání inspirovaly Brandta nejspíše vlastní zážitky z německého vpádu.
Od budoucího starosty západního Berlína a německého kancléře by se dalo očekávat, že bude na norské události roku 1940 nahlížet z mezinárodně-politického hlediska: Brandt však uchopil téma spíše vojensko-historicky a pokusil se chronologicky popsat průběh bojů v celém Norsku, od zahájení operace Weserübung 9. dubna 1940 až po evakuaci spojeneckých z Narviku a norskou kapitulaci v červnu téhož roku, přičemž se zaměřil jak na pozemní, tak i námořní a vzdušné operace.
Krieg in Norwegen neobsahuje žádné zásadní historické poznatky, které by se nedaly zjistit v jiných publikacích, její unikátnost spíše vyzdvihuje osoba pisatele. S trochou nadsázky se dá i říci, že kdyby vyšla kniha o třicet let později, měla by jistě větší náklad a nalevo od titulní strany by na nás nehleděl norský král Haakon VII., ale nejspíše sám autor. Nového vydání se publikace dočkala až v roce 2007, a to opět u nakladatelství Europa.
citace: BRANDT, Willy. Krieg in Norwegen. Zürich: Europa, 1942. 159 s.
Problematika německého útoku na Norsko nepatří mezi nejdiskutovanější události druhé světové války, přesto se dočkala několika monografických zpracování. Jedním z prvních byla kniha Krieg in Norwegen, vydaná v roce 1942 švýcarským nakladatelstvím Europa.
V Europě byla často zveřejňována díla protihitlerovsky zaměřených autorů, kteří byli nuceni uprchnout ze své vlasti před hrozbou nacismu. Patřil mezi ně i Herbert Frahm, mladý německý sociální demokrat. Frahm začal po svém odchodu do exilu používat pseudonym Willy Brandt, pod kterým ho později poznal celý svět. Po návratu do Německa si totiž již své nové jméno ponechal a zahájil s ním poválečnou kariéru. V šedesátých a sedmdesátých letech se stal jedním z nejvýznamnějších německých, ne-li světových politiků a za svůj projekt „Ostpolitik“ (sbližování západního Německa s komunistickým východem) byl v roce 1971 odměněn Nobelovou cenou míru.
Brandt strávil několik let exilu v Norsku, kde ho zastihla německá invaze na jaře 1940. S notnou dávkou štěstí se mu poté podařilo utéci do sousedního Švédska, které mu bylo domovem až do konce války. Zde vznikla práce Krieg in Norwegen, k jejímuž sepsání inspirovaly Brandta nejspíše vlastní zážitky z německého vpádu.
Od budoucího starosty západního Berlína a německého kancléře by se dalo očekávat, že bude na norské události roku 1940 nahlížet z mezinárodně-politického hlediska: Brandt však uchopil téma spíše vojensko-historicky a pokusil se chronologicky popsat průběh bojů v celém Norsku, od zahájení operace Weserübung 9. dubna 1940 až po evakuaci spojeneckých z Narviku a norskou kapitulaci v červnu téhož roku, přičemž se zaměřil jak na pozemní, tak i námořní a vzdušné operace.
Krieg in Norwegen neobsahuje žádné zásadní historické poznatky, které by se nedaly zjistit v jiných publikacích, její unikátnost spíše vyzdvihuje osoba pisatele. S trochou nadsázky se dá i říci, že kdyby vyšla kniha o třicet let později, měla by jistě větší náklad a nalevo od titulní strany by na nás nehleděl norský král Haakon VII., ale nejspíše sám autor. Nového vydání se publikace dočkala až v roce 2007, a to opět u nakladatelství Europa.
citace: BRANDT, Willy. Krieg in Norwegen. Zürich: Europa, 1942. 159 s.


U Památníku 2
Mladoboleslavská ulice
pošta Krhanice, 257 42