- VHÚ Praha
- Armádní muzeum Žižkov
- Letecké muzeum Kbely
- Vojenské technické muzeum Lešany
- Ostatní expozice VHÚ
- Publikace našich pracovníků
- Časopis Historie a vojenství
- Z restaurátorských dílen
- Fotogalerie
- Odkazy
- Vojenská symbolika
-
Sbírkové fondy VHÚ
- Chladné zbraně a zbroj
- Bodáky
- Ruční palné zbraně do roku 1870
- Ruční palné zbraně po roce 1870
- Pistole a revolvery
- Automatické palné zbraně
- Stejnokroje a výstroj
- Vexilologie
- Faleristika a drobná plastika
- Těžká bojová a automobilní technika
- Dělostřelecký materiál a optika
- Letecký materiál
- Spojovací materiál
- Chemický materiál
- Týlový materiál
- Varia
- Výtvarné umění a Grafika
- Fotografie a fotografické přístroje
- Filmotéka a filmové technologie
- Fond knihovny
- Hudební nástroje a hudebniny
- Modely
- Cínové figurky
- Ženijní materiál
- Knihovna - RSF
- Knihovna - RHF
30. května 2011
V období pozdního středověku a raného novověku bylo sepsáno mnoho šermířských příruček, tzv. fechtbuchů, z nichž některé dochovaly do dnešní doby. U většiny z nich známe alespoň jméno autora, zatímco ilustrátor, pokud jím není sám autor, zůstává v anonymitě.
Norimberský rodák Albrecht Dürer je ve všeobecném povědomí zapsán jako vynikající malíř a grafik období přelomu 15. a 16. století, přesto však zůstávají některé z jeho prací veřejností neprávem opomíjeny. Jedním z těchto děl je šermířská příručka, tzv. Albrecht Dürers Fechtbuch. Albrecht Dürer se naplno šermu nevěnoval, avšak byl nepochybně v ovládání zbraní vzdělán, jako mnozí z jeho současníků. Díky těmto skutečnostem mu toto téma nečinilo potíže a z jeho dílny tak vyšlo 35 listů, na nichž je vyobrazeno 200 bojových situací. Z tohoto počtu připadá 120 na zápas a 80 na šerm, který zahrnuje použití dlouhého meče, tesáku a dýky. Vyobrazení zápasu jsou komentovaná, přičemž písmo pochází od tří různých osob. Podle rozboru písma pocházejí přinejmenším dvě třetiny textu od samotného Dürera. Rukopis je podle údaje v textu datován k roku 1512 a dochoval se ve dvou exemplářích. Prvním je původní rukopis Albertina, uložený ve Vídni, druhým je kopie, zhotovená mezi lety 1600-1620 a uložená v současné době v univerzitní knihovně ve Wroclawi.
Veřejnosti toto Dürerovo dílo zpřístupnil na počátku dvacátého století Friedrich Dörnhöffer, který jej publikoval touto formou studie. Nejedná se ovšem o pouhý přepis, autor zde podává podrobný rozbor celého díla a zvlášť obou rukopisů. Dörnhöffer právě zde poukázal na to, že rukopis není zcela autentickým dílem, ale spíše se blíží kompilaci na základě starších pramenů k šermu. Autor přímo srovnává Dürerovu práci s tzv. kodexem Wallerstein, anonymním rukopisem, který je datován k roku 1470 a přibližně dvě třetiny zápasových technik, zpodobněných Dürerem, jsou shodné s těmi, jež obsahuje kodex Wallerstein. Některá vyobrazení z Albrecht Dürers Fechtbuch jsou také identická či velice podobná ilustracím z jiných fechtbuchů, konkrétně z děl Flos Duellatorum od Fiore Dei Liberi a z Fechtbuchů Hanse Talhoffera. Součástí této studie je vedle některých Dürerových ilustrací také přepis textu srovnávaného kodexu Wallerstein s ilustracemi.
citace: DÜRER, Albrecht . Albrecht Dürers Fechtbuch. Wien ; Leipzig : F. Tempsky ; G. Freytag, 1910. LXXXI s. Jahrbuch der Kunsthistorischen Sammlungen des allerhöchsten Kaiserhauses, Band XXVII, Heft 6.
V období pozdního středověku a raného novověku bylo sepsáno mnoho šermířských příruček, tzv. fechtbuchů, z nichž některé dochovaly do dnešní doby. U většiny z nich známe alespoň jméno autora, zatímco ilustrátor, pokud jím není sám autor, zůstává v anonymitě.
Norimberský rodák Albrecht Dürer je ve všeobecném povědomí zapsán jako vynikající malíř a grafik období přelomu 15. a 16. století, přesto však zůstávají některé z jeho prací veřejností neprávem opomíjeny. Jedním z těchto děl je šermířská příručka, tzv. Albrecht Dürers Fechtbuch. Albrecht Dürer se naplno šermu nevěnoval, avšak byl nepochybně v ovládání zbraní vzdělán, jako mnozí z jeho současníků. Díky těmto skutečnostem mu toto téma nečinilo potíže a z jeho dílny tak vyšlo 35 listů, na nichž je vyobrazeno 200 bojových situací. Z tohoto počtu připadá 120 na zápas a 80 na šerm, který zahrnuje použití dlouhého meče, tesáku a dýky. Vyobrazení zápasu jsou komentovaná, přičemž písmo pochází od tří různých osob. Podle rozboru písma pocházejí přinejmenším dvě třetiny textu od samotného Dürera. Rukopis je podle údaje v textu datován k roku 1512 a dochoval se ve dvou exemplářích. Prvním je původní rukopis Albertina, uložený ve Vídni, druhým je kopie, zhotovená mezi lety 1600-1620 a uložená v současné době v univerzitní knihovně ve Wroclawi.
Veřejnosti toto Dürerovo dílo zpřístupnil na počátku dvacátého století Friedrich Dörnhöffer, který jej publikoval touto formou studie. Nejedná se ovšem o pouhý přepis, autor zde podává podrobný rozbor celého díla a zvlášť obou rukopisů. Dörnhöffer právě zde poukázal na to, že rukopis není zcela autentickým dílem, ale spíše se blíží kompilaci na základě starších pramenů k šermu. Autor přímo srovnává Dürerovu práci s tzv. kodexem Wallerstein, anonymním rukopisem, který je datován k roku 1470 a přibližně dvě třetiny zápasových technik, zpodobněných Dürerem, jsou shodné s těmi, jež obsahuje kodex Wallerstein. Některá vyobrazení z Albrecht Dürers Fechtbuch jsou také identická či velice podobná ilustracím z jiných fechtbuchů, konkrétně z děl Flos Duellatorum od Fiore Dei Liberi a z Fechtbuchů Hanse Talhoffera. Součástí této studie je vedle některých Dürerových ilustrací také přepis textu srovnávaného kodexu Wallerstein s ilustracemi.
citace: DÜRER, Albrecht . Albrecht Dürers Fechtbuch. Wien ; Leipzig : F. Tempsky ; G. Freytag, 1910. LXXXI s. Jahrbuch der Kunsthistorischen Sammlungen des allerhöchsten Kaiserhauses, Band XXVII, Heft 6.


U Památníku 2
Mladoboleslavská ulice
pošta Krhanice, 257 42