25. dubna 2011
Palné zbraně tvoří v současnosti základní složku vojenské výzbroje a předmět zájmu laické veřejnosti i odborných znalců militarií. To však nijak neumenšuje zájem o jejich starší předchůdce od období vrcholného až pozdního středověku, kdy tyto zbraně vstoupily v užívání, až hluboce do novověku, kdy získaly ve výzbroji své dominantní postavení. Během druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století bylo v německém prostředí publikováno několik zásadních prací o palných zbraních pro starší období dějin. Jednou z těchto prací je publikace Quellen zur Geschichte der Feuerwaffen od architekta a stavebního historika Augusta Ottmara Essenweina, který působil jako ředitel v tehdejším Germanisches Museum v Norimberku.
Autor ve své práci předkládá přehled zpráv ve vztahu k palným zbraním od poloviny 14. do konce 17. století. Zaměřuje se jak na popis samotných zbraní, tak na kvantitativní údaje, jakými jsou ceny, hmotnost jednotlivých kusů, střeliva, prachu či surovin potřebných k jeho výrobě. Práce je pojata jako přehled s výběrem z pramenů, nikoliv jako všeobjímající edice. Essenwein zvolil pro zpracování tématu proměnlivou formu - často pracuje s popisem či parafrází, jež doplňuje příslušným odkazem na literaturu nebo přímo na pramen, mnohdy však cituje přímo úryvek pramene. Zde publikované části pramenů představují zejména inventáře nebo jejich části s údaji o hmotnosti střeliva, děl, jejich značení a pojmenování. Ve vojenském prostředí celkem přirozenou potřebu dávat zbraním jména autor nijak neopomíjí. Naopak, staví ji do zorného pole čtenáře a cituje značné množství nápisů, jimiž dělolijci ozdobili hlavně a do nichž zakomponovali jméno, pokud jej dělo dostalo.
Text obsahuje mnoho odkazů na konkrétní vyobrazení z více jak sto obrazových tabulí, tvořících přílohu. Některá z těchto vyobrazení mají podobu precizních výkresů dochovaných exemplářů děl, v ostatních případech se jedná o reprodukce vyobrazení podle dochovaných ikonografických pramenů.
citace: ESSENWEIN, August Ottmar. Quellen zur Geschichte der Feuerwaffen. Herausgegeben von Germanischen Museum. Leipzig : F. A. Brockhaus, 1872. vi, 178 s., obr. příl.
- VHÚ Praha
- Armádní muzeum Žižkov
- Letecké muzeum Kbely
- Vojenské technické muzeum Lešany
- Ostatní expozice VHÚ
- Publikace našich pracovníků
- Časopis Historie a vojenství
- Z restaurátorských dílen
- Fotogalerie
- Odkazy
- Vojenská symbolika
-
Sbírkové fondy VHÚ
- Chladné zbraně a zbroj
- Bodáky
- Ruční palné zbraně do roku 1870
- Ruční palné zbraně po roce 1870
- Pistole a revolvery
- Automatické palné zbraně
- Stejnokroje a výstroj
- Vexilologie
- Faleristika a drobná plastika
- Těžká bojová a automobilní technika
- Dělostřelecký materiál a optika
- Letecký materiál
- Spojovací materiál
- Chemický materiál
- Týlový materiál
- Varia
- Výtvarné umění a Grafika
- Fotografie a fotografické přístroje
- Filmotéka a filmové technologie
- Fond knihovny
- Hudební nástroje a hudebniny
- Modely
- Cínové figurky
- Ženijní materiál
- Knihovna - RSF
- Knihovna - RHF
Sbírkové fondy VHÚ > ESSENWEIN, August Ottmar. Quellen zur Geschichte der Feuerwaffen.
Velikost písma: A A
Palné zbraně tvoří v současnosti základní složku vojenské výzbroje a předmět zájmu laické veřejnosti i odborných znalců militarií. To však nijak neumenšuje zájem o jejich starší předchůdce od období vrcholného až pozdního středověku, kdy tyto zbraně vstoupily v užívání, až hluboce do novověku, kdy získaly ve výzbroji své dominantní postavení. Během druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století bylo v německém prostředí publikováno několik zásadních prací o palných zbraních pro starší období dějin. Jednou z těchto prací je publikace Quellen zur Geschichte der Feuerwaffen od architekta a stavebního historika Augusta Ottmara Essenweina, který působil jako ředitel v tehdejším Germanisches Museum v Norimberku.
Autor ve své práci předkládá přehled zpráv ve vztahu k palným zbraním od poloviny 14. do konce 17. století. Zaměřuje se jak na popis samotných zbraní, tak na kvantitativní údaje, jakými jsou ceny, hmotnost jednotlivých kusů, střeliva, prachu či surovin potřebných k jeho výrobě. Práce je pojata jako přehled s výběrem z pramenů, nikoliv jako všeobjímající edice. Essenwein zvolil pro zpracování tématu proměnlivou formu - často pracuje s popisem či parafrází, jež doplňuje příslušným odkazem na literaturu nebo přímo na pramen, mnohdy však cituje přímo úryvek pramene. Zde publikované části pramenů představují zejména inventáře nebo jejich části s údaji o hmotnosti střeliva, děl, jejich značení a pojmenování. Ve vojenském prostředí celkem přirozenou potřebu dávat zbraním jména autor nijak neopomíjí. Naopak, staví ji do zorného pole čtenáře a cituje značné množství nápisů, jimiž dělolijci ozdobili hlavně a do nichž zakomponovali jméno, pokud jej dělo dostalo.
Text obsahuje mnoho odkazů na konkrétní vyobrazení z více jak sto obrazových tabulí, tvořících přílohu. Některá z těchto vyobrazení mají podobu precizních výkresů dochovaných exemplářů děl, v ostatních případech se jedná o reprodukce vyobrazení podle dochovaných ikonografických pramenů.
citace: ESSENWEIN, August Ottmar. Quellen zur Geschichte der Feuerwaffen. Herausgegeben von Germanischen Museum. Leipzig : F. A. Brockhaus, 1872. vi, 178 s., obr. příl.


U Památníku 2
Mladoboleslavská ulice
pošta Krhanice, 257 42