27. ledna 2012
Všestranný umělec-amatér Leo Haas (1901–1983) prožil velmi pestrý život. Ve dvacátých a třicátých letech minulého století hodně cestoval po Evropě, živil se střídavě hudbou či malováním.
Za protektorátu byl Haas jako Žid deportován nejprve k nuceným pracím do Polska, později do terezínského ghetta, kde vytvořil řadu kreseb, zachycujících život v židovském nuceně uzavřeném světě. Z Terezína byl záhy transportován do Osvětimi. Válku přežil v táboře smrti jen díky svému velkému uměleckému talentu. Pracoval pro nechvalně proslulého dr. Mengeleho či v padělatelské dílně na výrobu amerických bankovek.
Po válce se Haas vrátil do terezínské pevnosti, kde se mu podařilo najít kresby, které kdysi tak dobře ukryl. Na konci čtyřicátých let vytvářel agitační plakáty, letáky a karikatury, namířené proti tehdejším nepřátelům komunistického Československa. V roce 1955 odešel natrvalo do Německé demokratické republiky, kde se dále věnoval politické satiře.
Expresivní kresba je zobrazením neskutečného fyzického utrpení vězňů v koncentračním táboře. Přehnaně protažené ruce, nápadně velké obličeje a vyhublá těla mužů kontrastují s obtloustlou postavou německého dozorce, který doslova dokopává k práci vězně, jehož obličej je dominujícím prvkem kresby. Celkovou ponurou atmosféru umocňují siluety nahých těl ostatních vězňů.
Sbírkový předmět byl získán do sbírek Vojenského historického ústavu po roce 1945 formou nákupu od autora.
Památku obětí holocaustu si každoročně připomínáme 27. ledna.

---

Haas Leo: "Arbeit macht frei"; kolem 1945; uhel, tužka; papír; 35 x 49 cm