8. dubna 2011
František Kupka žil již před první světovou válkou několik let v Paříži, a tak se mohl na počátku první světové války ihned přihlásit do řad českých a slovenských dobrovolníků na straně dohodových zemí. Jako příslušník roty Nazdar se účastnil v květnu roku 1915 bitvy u Arrasu. Poté onemocněl a do frontových zákopů se již nevrátil. O to intenzivněji se mohl během války zapojit do politické a propagační práce pro čs. legie. Jako předseda České kolonie v Paříži úzce spolupracoval s představiteli našeho zahraničního odboje – T. G. Masarykem, E. Benešem a M. R. Štefánikem.
V říjnu roku 1918 vstoupil Kupka opět do aktivní služby v čs. zahraniční armádě ve Francii, k 21. střeleckému pluku. V té době vytvořil první návrhy stejnokrojů nové československé armády. V hodnosti kapitána se následujícího roku vrátil do Československa. Kupka stál jako vedoucí Uměleckého sboru MNO u zrodu myšlenky vzniku Památníku odboje, dnešního Vojenského historického ústavu.
František Kupka se v červnu roku 1919 zúčastnil umělecké soutěže o vítěznou podobu československé státní a vojenské symboliky. Své návrhy podali také V. Preissig, J. Benda, V. Hofman, J. Jireš a J. Kursa, jehož návrh nakonec zvítězil.
Návrhy byly do sbírek získány darem od autora v roce 1920.

---

Kupka František: návrhy československé státní symboliky; 1919; akvarel; 19 x 13 cm, 13 x 9 cm