26. prosince 2011
Sir Robert Hamilton Bruce Lockhart (1887-1970) byl novinář, spisovatel, diplomat a v neposlední řadě i tajný agent. Narodil se ve Skotsku, na což byl vždy velmi hrdý. Po studiu v Edinburghu, Berlíně a Paříži odjel do Malajsie, kde jeho dva strýcové vlastnili kaučukové plantáže. Zde pobýval dva roky. Avšak poté, co onemocněl malárií a jeho zdraví se vážně zhoršilo, byl nucen vrátit se do Spojeného Království. Následně vstoupil do služeb ministerstva zahraničí.
V roce 1912 byl tehdy jen pětadvacetiletý Lockhart poslán coby vicekonzul do Ruska. V roce 1917 se těsně před vypuknutím bolševické revoluce vrátil do Anglie, ale již v lednu příštího roku byl zpět v Moskvě. Tentokrát nejen jako pouhý diplomat, ale i jako spolupracovník SIS s úkolem vytvořit v Rusku síť tajných agentů, čímž zahájil nebezpečnou špionážní hru. Nepřímo se i podílel na odvážném pokusu agenta Sidney Reillyho podplatit jednotku Lotyšských střelců a s jejich pomocí odstranit vládu (pomineme-li československé legionáře, byli Lotyši v té době de facto jediní opravdu bojeschopní vojáci v Rusku). Plán však ztroskotal poté, co byl v srpnu 1918 spáchán neúspěšný atentát na Lenina. Následovala vlna teroru a hromadného zatýkání, kterému neunikl ani Lockhart. Nejprve byl vězněn v Ljubljance, později v domácím vězení do doby, než byl vyměněn za ruského diplomata Litvinova. Není zcela bez zajímavosti, že v roce 1919 pracoval na velvyslanectví v Praze, kde se spřátelil s prezidentem T. G. Masarykem a ministrem zahraničních věcí Edvardem Benešem.
Lockhartovy paměti byly poprvé vydány v roce 1932 a ihned se staly bestsellerem. Autor v nich popisuje své životní zkušenosti od dětství do doby, kdy byl společně s dalšími Angličany a Francouzi eskortován z Ruska. Kniha nabízí jedinečný pohled očitého svědka na dění v Rusku během posledních let carské vlády, jako i únorové demokratické a následující říjnové bolševické revoluce. Málokterý Angličan v té době lépe rozuměl situaci v Rusku než Lockhart. Kriticky a upřímně reflektuje důležité události, přičemž se nepokouší omlouvat osudové chyby spojenecké zahraniční politiky ve vztahu k Rusku, stejně jako svá vlastní pochybení.
Výtisk ve sbírce VHÚ je zajímavý i tím, že pochází z knihovny 1. čs. Samostatné brigády ve Velké Británii z let druhé světové války.

---

Knihu si můžete přečíst on-line. 

---

citace: LOCKHART, R. H. Bruce. Memoirs of a British Agent. London: Putman, 1932. 355 s.