- VHÚ Praha
- Armádní muzeum Žižkov
- Letecké muzeum Kbely
- Vojenské technické muzeum Lešany
- Ostatní expozice VHÚ
- Publikace našich pracovníků
- Časopis Historie a vojenství
- Z restaurátorských dílen
- Fotogalerie
- Odkazy
- Vojenská symbolika
-
Sbírkové fondy VHÚ
- Chladné zbraně a zbroj
- Bodáky
- Ruční palné zbraně do roku 1870
- Ruční palné zbraně po roce 1870
- Pistole a revolvery
- Automatické palné zbraně
- Stejnokroje a výstroj
- Vexilologie
- Faleristika a drobná plastika
- Těžká bojová a automobilní technika
- Dělostřelecký materiál a optika
- Letecký materiál
- Spojovací materiál
- Chemický materiál
- Týlový materiál
- Varia
- Výtvarné umění a Grafika
- Fotografie a fotografické přístroje
- Filmotéka a filmové technologie
- Fond knihovny
- Hudební nástroje a hudebniny
- Modely
- Cínové figurky
- Ženijní materiál
- Knihovna - RSF
- Knihovna - RHF
U Památníku 2
Mladoboleslavská ulice
pošta Krhanice, 257 42
24. října 2011
Tato kniha představuje bez nadsázky jeden z nejcennějších skvostů, který se nachází v pokladnicích vědění knihovny Vojenského historického ústavu. Patřičný lesk jedinečnosti dodává zmíněnému exempláři i skutečnost, že se jedná o nejstarší tištěné dílo, jímž se knihovna může pochlubit. Daný titul nese název De horis canonicis dicendis a světlo světa spatřil již v roce 1483. Bylo to zrovna v době, kdy v Čechách dochází v důsledku konfesijního napětí k tzv. druhé pražské defenestraci. Díky tomuto datu se řadí společně se všemi tisky vytištěnými do roku 1500 do skupiny tzv. prvotisků neboli inkunábulí. Autorem díla z církevního prostředí je švýcarský profesor teologie Johann Mösch působící v 1. polovině 80. let 15. století jako kazatel v Basileji, který latinsky pojednává o tzv. kanonických hodinkách. Tento exemplář představuje první vydání, které pochází z tiskárny Johanna Besickena v Basileji, kde dotyčný působil v letech 1482–1483. Poté přesídlil do Říma a pokračoval ve své činnosti až do počátku 16. století.
Tato inkunábule je součástí konvolutu, jehož vazba je velice jednoduchá a novodobá. Snad v 19. století došlo ke svázání 30 titulů do jedné knihy s lepenkovou vazbou polepenou papírem původně asi černé barvy. Na hřbetě je nalepený papírový štítek s rukopisným nápisem „Miscellanea Nro. II“. Název pro tento z obsahového hlediska značně nesourodý soubor je více než vystihující. Do tohoto svazku jsou zahrnuty tituly týkající se dějin, práva, židovské a turecké problematiky, univerzity, liturgie, poezie apod. Dle ořízky je patrné, že se jedná o soubor titulů vyjmutých z jiných vazeb. Ořízka není totiž jednotná. Sjednocuje ji pouze způsob vyzdobení, je totiž stříkaná červenou barvou.
Z vizuálního hlediska nepatří nejstarší exemplář knihovny k příliš zajímavým, jelikož neobsahuje žádné vyobrazení. Tento zdánlivý handicap kompenzuje dvojbarevná rubrikace. Za použití modré a červené barvy jsou zvýrazňována velká písmena, začátky oddílů a záhlaví. Barevně jsou rovněž provedeny zdobné versálky v rámci věcného rejstříku. Za povšimnutí stojí jediná iniciála této knihy, kterou je zahájen celý text.
Knihu si můžete přečíst on-line.
citace: MOESCH, Johannes. De horis canonicis dicendis. Basel : Johann Besicken 1483, [136] s.
Tato kniha představuje bez nadsázky jeden z nejcennějších skvostů, který se nachází v pokladnicích vědění knihovny Vojenského historického ústavu. Patřičný lesk jedinečnosti dodává zmíněnému exempláři i skutečnost, že se jedná o nejstarší tištěné dílo, jímž se knihovna může pochlubit. Daný titul nese název De horis canonicis dicendis a světlo světa spatřil již v roce 1483. Bylo to zrovna v době, kdy v Čechách dochází v důsledku konfesijního napětí k tzv. druhé pražské defenestraci. Díky tomuto datu se řadí společně se všemi tisky vytištěnými do roku 1500 do skupiny tzv. prvotisků neboli inkunábulí. Autorem díla z církevního prostředí je švýcarský profesor teologie Johann Mösch působící v 1. polovině 80. let 15. století jako kazatel v Basileji, který latinsky pojednává o tzv. kanonických hodinkách. Tento exemplář představuje první vydání, které pochází z tiskárny Johanna Besickena v Basileji, kde dotyčný působil v letech 1482–1483. Poté přesídlil do Říma a pokračoval ve své činnosti až do počátku 16. století.
Tato inkunábule je součástí konvolutu, jehož vazba je velice jednoduchá a novodobá. Snad v 19. století došlo ke svázání 30 titulů do jedné knihy s lepenkovou vazbou polepenou papírem původně asi černé barvy. Na hřbetě je nalepený papírový štítek s rukopisným nápisem „Miscellanea Nro. II“. Název pro tento z obsahového hlediska značně nesourodý soubor je více než vystihující. Do tohoto svazku jsou zahrnuty tituly týkající se dějin, práva, židovské a turecké problematiky, univerzity, liturgie, poezie apod. Dle ořízky je patrné, že se jedná o soubor titulů vyjmutých z jiných vazeb. Ořízka není totiž jednotná. Sjednocuje ji pouze způsob vyzdobení, je totiž stříkaná červenou barvou.
Z vizuálního hlediska nepatří nejstarší exemplář knihovny k příliš zajímavým, jelikož neobsahuje žádné vyobrazení. Tento zdánlivý handicap kompenzuje dvojbarevná rubrikace. Za použití modré a červené barvy jsou zvýrazňována velká písmena, začátky oddílů a záhlaví. Barevně jsou rovněž provedeny zdobné versálky v rámci věcného rejstříku. Za povšimnutí stojí jediná iniciála této knihy, kterou je zahájen celý text.
Knihu si můžete přečíst on-line.
citace: MOESCH, Johannes. De horis canonicis dicendis. Basel : Johann Besicken 1483, [136] s.
Fotogalerie:
