5. listopadu 2011
Narodil se 24. ledna 1882 v Třebíči. Vystudoval vyšší průmyslovou školu v Brně a školu pro tzv. jednoroční dobrovolníky rakousko-uherské armády. Od roku 1912 působil jako stavební úředník ve Varšavě a v Rusku, po vypuknutí 1. světové války vstoupil do České družiny, kde dosáhl funkce velitele roty. V bitvě u Zborova 2. července 1917 byl raněn a přišel o pravé oko. Po rekonvalescenci se stal jedním z nejvýznamnějších velitelů československých legií v Rusku – jako velitel pluku, sboru a posléze vrchní velitel československého vojska. Po návratu do Československa zastával nejvyšší armádní funkce. Byl náčelníkem hlavního štábu (1926–1933), ministrem národní obrany (1926) a generálním inspektorem čs. branné moci (1933–1938). Dne 23. září 1938 byl jmenován ministerským předsedou a ministrem národní obrany. Po přijetí výsledků mnichovské dohody stál i v čele dalšího kabinetu (do prosince 1938) a současně suploval pravomoci hlavy státu. Ve druhé vládě tzv. druhé republiky byl opět ministrem národní obrany (1938–1939). Po okupaci českých zemí odešel z veřejného života. Jako předseda Podpůrného fondu čs. legionářů nechal značnou část jeho finančních prostředků převést ve prospěch domácího odboje. Ve dnech Pražského povstání spolupracoval s Českou národní radou. V roce 1947 ve vykonstruovaném procesu odsouzen ke 20 letům vězení; propuštěn v roce 1960. Před odchodem do důchodu pracoval jako noční hlídač. Zemřel v Praze 17. října 1970.
Portrétní fotografie je součástí pozůstalosti, kterou VHÚ Praha zakoupil v roce 1994.
- VHÚ Praha
- Armádní muzeum Žižkov
- Letecké muzeum Kbely
- Vojenské technické muzeum Lešany
- Ostatní expozice VHÚ
- Publikace našich pracovníků
- Časopis Historie a vojenství
- Z restaurátorských dílen
- Fotogalerie
- Odkazy
- Vojenská symbolika
-
Sbírkové fondy VHÚ
- Chladné zbraně a zbroj
- Bodáky
- Ruční palné zbraně do roku 1870
- Ruční palné zbraně po roce 1870
- Pistole a revolvery
- Automatické palné zbraně
- Stejnokroje a výstroj
- Vexilologie
- Faleristika a drobná plastika
- Těžká bojová a automobilní technika
- Dělostřelecký materiál a optika
- Letecký materiál
- Spojovací materiál
- Chemický materiál
- Týlový materiál
- Varia
- Výtvarné umění a Grafika
- Fotografie a fotografické přístroje
- Filmotéka a filmové technologie
- Fond knihovny
- Hudební nástroje a hudebniny
- Modely
- Cínové figurky
- Ženijní materiál
- Knihovna - RSF
- Knihovna - RHF
Sbírkové fondy VHÚ > Portrétní fotografie generálního inspektora čs. branné moci gen. Jana Syrového
Velikost písma: A A
Narodil se 24. ledna 1882 v Třebíči. Vystudoval vyšší průmyslovou školu v Brně a školu pro tzv. jednoroční dobrovolníky rakousko-uherské armády. Od roku 1912 působil jako stavební úředník ve Varšavě a v Rusku, po vypuknutí 1. světové války vstoupil do České družiny, kde dosáhl funkce velitele roty. V bitvě u Zborova 2. července 1917 byl raněn a přišel o pravé oko. Po rekonvalescenci se stal jedním z nejvýznamnějších velitelů československých legií v Rusku – jako velitel pluku, sboru a posléze vrchní velitel československého vojska. Po návratu do Československa zastával nejvyšší armádní funkce. Byl náčelníkem hlavního štábu (1926–1933), ministrem národní obrany (1926) a generálním inspektorem čs. branné moci (1933–1938). Dne 23. září 1938 byl jmenován ministerským předsedou a ministrem národní obrany. Po přijetí výsledků mnichovské dohody stál i v čele dalšího kabinetu (do prosince 1938) a současně suploval pravomoci hlavy státu. Ve druhé vládě tzv. druhé republiky byl opět ministrem národní obrany (1938–1939). Po okupaci českých zemí odešel z veřejného života. Jako předseda Podpůrného fondu čs. legionářů nechal značnou část jeho finančních prostředků převést ve prospěch domácího odboje. Ve dnech Pražského povstání spolupracoval s Českou národní radou. V roce 1947 ve vykonstruovaném procesu odsouzen ke 20 letům vězení; propuštěn v roce 1960. Před odchodem do důchodu pracoval jako noční hlídač. Zemřel v Praze 17. října 1970.
Portrétní fotografie je součástí pozůstalosti, kterou VHÚ Praha zakoupil v roce 1994.


U Památníku 2
Mladoboleslavská ulice
pošta Krhanice, 257 42