8. května 2011
I přes skutečnost, že České národní povstání bylo dlouhodobě připravováno a vojensky řízeno, trpělo od počátku nedostatkem materiálu, zejména zbraní. Vzhledem k těžce vyzbrojenému nepříteli bylo nutné bojující vybavit i dalším podpůrným materiálem. Povstalci byli nuceni všemožně improvizovat, a to i v případě přileb. Ty již od první světové války sloužily jako základní ochrana hlavy proti střepinám a dalším úlomkům a stále jsou nepostradatelnou součástí nejen vojenské ochranné výstroje. Mezi povstalce se dostalo velké množství přileb tzv. Luftschutzu (protiletecké ochrany), bývalé CPO, z hasičských zbrojnic i kořistních přileb německých sil. Byly většinou okamžitě opatřovány československými vlajkami nebo trikolórami pro rozpoznání od Němců. Formy označování byly různé, nejčastěji nátěrem barvami, nebo nalepením čs. symbolů. Zde se jedná o přilbu vz. 23/35 z výzbroje bývalé francouzské armády, která byla jako kořistní (po odstranění znaku z čela přilby) zařazena do výstroje Luftschutzu a doplněna za povstání zajímavou povstaleckou bikolórou. Dále se jedná o německou přilbu vz. 35, původně používanou všemi ozbrojenými složkami německých ozbrojených sil a doplněnou povstalci o několik typů čs. symboliky. Obě přilby získal Vojenský historický ústav darem v průběhu 60. let 20. století.