- VHÚ Praha
- Armádní muzeum Žižkov
- Letecké muzeum Kbely
- Vojenské technické muzeum Lešany
- Ostatní expozice VHÚ
- Publikace našich pracovníků
- Časopis Historie a vojenství
- Z restaurátorských dílen
- Fotogalerie
- Odkazy
- Vojenská symbolika
-
Sbírkové fondy VHÚ
- Chladné zbraně a zbroj
- Bodáky
- Ruční palné zbraně do roku 1870
- Ruční palné zbraně po roce 1870
- Pistole a revolvery
- Automatické palné zbraně
- Stejnokroje a výstroj
- Vexilologie
- Faleristika a drobná plastika
- Těžká bojová a automobilní technika
- Dělostřelecký materiál a optika
- Letecký materiál
- Spojovací materiál
- Chemický materiál
- Týlový materiál
- Varia
- Výtvarné umění a Grafika
- Fotografie a fotografické přístroje
- Filmotéka a filmové technologie
- Fond knihovny
- Hudební nástroje a hudebniny
- Modely
- Cínové figurky
- Ženijní materiál
- Knihovna - RSF
- Knihovna - RHF
U Památníku 2
Mladoboleslavská ulice
pošta Krhanice, 257 42
5. září 2011
Tato kniha představuje jedinečný pramen diplomatické povahy. Byla vedena kanceláří krajského úřadu v Přerově pro jeho vnitřní potřebu. Z odborného hlediska se jedná o tzv. podací neboli exhibitní protokol, jak napovídá sám původní název tohoto svazku. Sloužil k zapisování zpráv o přijímaných písemnostech v časovém pořádku tak, jak došly do kanceláře. Každý záznam byl opatřen datem přijetí písemnosti, výstižnou charakteristikou obsahu na levém okraji a registraturní značkou, pod kterou byl spis uložen. Protokoly krajského úřadu byly vedeny po jednotlivých letech v několika tématických řadách. Tento svazek, do něhož se průběžně zaznamenávalo od ledna do prosince 1757, obsahuje tři druhy agendy: tzv. „publicum et politicum“, kontribuční a vojenskou agendu. Pro lepší orientaci byla kniha opatřena věcným rejstříkem a paginací.
Uvedený protokol eviduje písemnosti, které pochází od nadřízené instance krajského úřadu v Přerově, královské reprezentace a komory na Moravě. Ta představovala nejvyšší zemský správní orgán. Obdobně existovaly královské reprezentace a komory i v Čechách a ve Slezsku, které v rámci tereziánských reforem nahradily v roce 1749 staré zemské úřady. Do jejich kompetence spadala jak politická, tak komorní správa. Některé země se členily na kraje. Čechy byly složeny od poloviny 18. století z 16 krajů: Berounského, Boleslavského, Budějovického, Bydžovského, Čáslavského, Hradeckého, Chrudimského, Klatovského, Kouřimského, Litoměřického, Loketského, Plzeňského, Prácheňského, Rakovnického, Táborského a Žateckého. Oproti tomu Morava se skládala pouze z šesti krajů: Brněnského, Hradišťského, Jihlavského, Olomouckého a Přerovského. V čele krajské správy, jež byla v roce 1751 postátněna, stál nově jeden krajský hejtman. V rámci politické správy tvořila krajská hejtmanství nadřazenou instanci vrchnostenským úřadům a magistrátům.
Knižní svazek je opatřen koženou vazbou ozdobenou zlacenými linkami. Desky se k sobě původně přivazovaly pomocí kožených šňůrek, ze kterých zbyly jen pozůstatky. V registratuře krajského úřadu byly úřední knihy uloženy vodorovně na polici, jak dokazuje napsaný rok 1757 na spodní ořízce.
citace: Protocollum public. contri. & militarium pro a. 1757, [rukopis] Přerov, 1757, [564] s.
Kniha je k dispozici on-line.
Tato kniha představuje jedinečný pramen diplomatické povahy. Byla vedena kanceláří krajského úřadu v Přerově pro jeho vnitřní potřebu. Z odborného hlediska se jedná o tzv. podací neboli exhibitní protokol, jak napovídá sám původní název tohoto svazku. Sloužil k zapisování zpráv o přijímaných písemnostech v časovém pořádku tak, jak došly do kanceláře. Každý záznam byl opatřen datem přijetí písemnosti, výstižnou charakteristikou obsahu na levém okraji a registraturní značkou, pod kterou byl spis uložen. Protokoly krajského úřadu byly vedeny po jednotlivých letech v několika tématických řadách. Tento svazek, do něhož se průběžně zaznamenávalo od ledna do prosince 1757, obsahuje tři druhy agendy: tzv. „publicum et politicum“, kontribuční a vojenskou agendu. Pro lepší orientaci byla kniha opatřena věcným rejstříkem a paginací.
Uvedený protokol eviduje písemnosti, které pochází od nadřízené instance krajského úřadu v Přerově, královské reprezentace a komory na Moravě. Ta představovala nejvyšší zemský správní orgán. Obdobně existovaly královské reprezentace a komory i v Čechách a ve Slezsku, které v rámci tereziánských reforem nahradily v roce 1749 staré zemské úřady. Do jejich kompetence spadala jak politická, tak komorní správa. Některé země se členily na kraje. Čechy byly složeny od poloviny 18. století z 16 krajů: Berounského, Boleslavského, Budějovického, Bydžovského, Čáslavského, Hradeckého, Chrudimského, Klatovského, Kouřimského, Litoměřického, Loketského, Plzeňského, Prácheňského, Rakovnického, Táborského a Žateckého. Oproti tomu Morava se skládala pouze z šesti krajů: Brněnského, Hradišťského, Jihlavského, Olomouckého a Přerovského. V čele krajské správy, jež byla v roce 1751 postátněna, stál nově jeden krajský hejtman. V rámci politické správy tvořila krajská hejtmanství nadřazenou instanci vrchnostenským úřadům a magistrátům.
Knižní svazek je opatřen koženou vazbou ozdobenou zlacenými linkami. Desky se k sobě původně přivazovaly pomocí kožených šňůrek, ze kterých zbyly jen pozůstatky. V registratuře krajského úřadu byly úřední knihy uloženy vodorovně na polici, jak dokazuje napsaný rok 1757 na spodní ořízce.
citace: Protocollum public. contri. & militarium pro a. 1757, [rukopis] Přerov, 1757, [564] s.
Kniha je k dispozici on-line.
Fotogalerie:
