- VHÚ Praha
- Armádní muzeum Žižkov
- Letecké muzeum Kbely
- Vojenské technické muzeum Lešany
- Ostatní expozice VHÚ
- Publikace našich pracovníků
- Časopis Historie a vojenství
- Z restaurátorských dílen
- Fotogalerie
- Odkazy
- Vojenská symbolika
-
Sbírkové fondy VHÚ
- Chladné zbraně a zbroj
- Bodáky
- Ruční palné zbraně do roku 1870
- Ruční palné zbraně po roce 1870
- Pistole a revolvery
- Automatické palné zbraně
- Stejnokroje a výstroj
- Vexilologie
- Faleristika a drobná plastika
- Těžká bojová a automobilní technika
- Dělostřelecký materiál a optika
- Letecký materiál
- Spojovací materiál
- Chemický materiál
- Týlový materiál
- Varia
- Výtvarné umění a Grafika
- Fotografie a fotografické přístroje
- Filmotéka a filmové technologie
- Fond knihovny
- Hudební nástroje a hudebniny
- Modely
- Cínové figurky
- Ženijní materiál
- Knihovna - RSF
- Knihovna - RHF
5. září 2011
Stanislav Engler působil u letectva od října 1931, kdy byl poslán do kurzu leteckých pozorovatelů v Prostějově. Létal u Leteckého pluku 2 jako pozorovatel u 8. letky. V dubnu 1935 nastoupil do Prostějova ke čtyřměsíčnímu pilotnímu výcviku. Po jeho absolvování působil krátce u 36. letky v Olomouci, ale již 15. září 1935 byl přemístěn do Hradce Králové k Leteckému pluku 4, kde létal u stíhacích letek 34 a 41. Jako velitel skupiny závodníků na letounech Avie B-534 se podílel na přípravách závodního družstva pro IV. mezinárodní mítink v Curychu. Tento závod se stal vrcholem slávy meziválečného československého letectva. Pro Stanislava Englera ovšem neskončil nejlépe. Při navigačním letu ztratil orientaci a při nouzovém přistání u italského Bormia poškodil svůj letoun. V závěrečné fázi existence meziválečného Československa byl Engler přidělen k velitelství letecké brigády v Praze, kde působil až do 8. května 1939. Následně byl odeslán na řádnou dovolenou v důsledku likvidace pluku.
Na základě Výnosu Vůdce a říšského kancléře o zřízení Protektorátu Čechy a Morava zanikla mj. ministerstva obrany a zahraničí. Příslušníci armády byli ve velké většině umisťováni do „státního“ sektoru, anebo se bezprostředně podíleli na její likvidaci v rámci tzv. MNO v likvidaci, jehož činnost byla omezena 31. prosincem 1939. Pro vstup do vojenských zařízení byly původní čs. vojenské průkazky označeny razítkem říšské branné moci a jejich platnost pravidelně měsíčně prolongována.
Legitimace byla do sbírek Vojenského historického ústavu získána darem v roce 1947.
Stanislav Engler působil u letectva od října 1931, kdy byl poslán do kurzu leteckých pozorovatelů v Prostějově. Létal u Leteckého pluku 2 jako pozorovatel u 8. letky. V dubnu 1935 nastoupil do Prostějova ke čtyřměsíčnímu pilotnímu výcviku. Po jeho absolvování působil krátce u 36. letky v Olomouci, ale již 15. září 1935 byl přemístěn do Hradce Králové k Leteckému pluku 4, kde létal u stíhacích letek 34 a 41. Jako velitel skupiny závodníků na letounech Avie B-534 se podílel na přípravách závodního družstva pro IV. mezinárodní mítink v Curychu. Tento závod se stal vrcholem slávy meziválečného československého letectva. Pro Stanislava Englera ovšem neskončil nejlépe. Při navigačním letu ztratil orientaci a při nouzovém přistání u italského Bormia poškodil svůj letoun. V závěrečné fázi existence meziválečného Československa byl Engler přidělen k velitelství letecké brigády v Praze, kde působil až do 8. května 1939. Následně byl odeslán na řádnou dovolenou v důsledku likvidace pluku.
Na základě Výnosu Vůdce a říšského kancléře o zřízení Protektorátu Čechy a Morava zanikla mj. ministerstva obrany a zahraničí. Příslušníci armády byli ve velké většině umisťováni do „státního“ sektoru, anebo se bezprostředně podíleli na její likvidaci v rámci tzv. MNO v likvidaci, jehož činnost byla omezena 31. prosincem 1939. Pro vstup do vojenských zařízení byly původní čs. vojenské průkazky označeny razítkem říšské branné moci a jejich platnost pravidelně měsíčně prolongována.
Legitimace byla do sbírek Vojenského historického ústavu získána darem v roce 1947.


U Památníku 2
Mladoboleslavská ulice
pošta Krhanice, 257 42