5. září 2011
Stanislav Engler působil u letectva od října 1931, kdy byl poslán do kurzu leteckých pozorovatelů v Prostějově. Létal u Leteckého pluku 2 jako pozorovatel u 8. letky. V dubnu 1935 nastoupil do Prostějova ke čtyřměsíčnímu pilotnímu výcviku. Po jeho absolvování působil krátce u 36. letky v Olomouci, ale již 15. září 1935 byl přemístěn do Hradce Králové k Leteckému pluku 4, kde létal u stíhacích letek 34 a 41. Jako velitel skupiny závodníků na letounech Avie B-534 se podílel na přípravách závodního družstva pro IV. mezinárodní mítink v Curychu. Tento závod se stal vrcholem slávy meziválečného československého letectva. Pro Stanislava Englera ovšem neskončil nejlépe. Při navigačním letu ztratil orientaci a při nouzovém přistání u italského Bormia poškodil svůj letoun. V závěrečné fázi existence meziválečného Československa byl Engler přidělen k velitelství letecké brigády v Praze, kde působil až do 8. května 1939. Následně byl odeslán na řádnou dovolenou v důsledku likvidace pluku.
Na základě Výnosu Vůdce a říšského kancléře o zřízení Protektorátu Čechy a Morava zanikla mj. ministerstva obrany a zahraničí. Příslušníci armády byli ve velké většině umisťováni do „státního“ sektoru, anebo se bezprostředně podíleli na její likvidaci v rámci tzv. MNO v likvidaci, jehož činnost byla omezena 31. prosincem 1939. Pro vstup do vojenských zařízení byly původní čs. vojenské průkazky označeny razítkem říšské branné moci a jejich platnost pravidelně měsíčně prolongována.
Legitimace byla do sbírek Vojenského historického ústavu získána darem v roce 1947.