31. října 2011
Málokterá událost našich novodobých dějin se těšila takovému zájmu propagandistů jako bojový křest čs. polního praporu u ukrajinské vesnice Sokolovo v březnu roku 1943.
O tom, že tématikou bitvy se v minulosti nezabývala jen československá a sovětská strana, svědčí i tato práce, kterou z příkazu K. H. Franka vydalo v říjnu roku 1943 nakladatelství Orbis. Jejímu vydání předcházely zprávy o vítězné bitvě československé vojenské jednotky v SSSR, které v průběhu dubna 1943 odvysílalo moskevské i londýnské rozhlasové vysílání. Z obavy před ohlasem těchto zvěstí na protektorátní veřejnost Němci rozběhli rozsáhlou protikampaň, jejímž produktem se stala i tato publikace.
Kniha obsahuje výpovědi pětice československých vojáků, kteří se během bitvy u Sokolova ocitli v německém zajetí. Líčení začíná popisem samotného boje a postupuje proti proudu času až k jejich příchodu do SSSR. Charakter publikace je jednoznačně propagandistický, kromě zcela zavádějícího popisu samotné bitvy a smrti Hrdiny SSSR npor. Otakara Jaroše se její tvůrci snažili vykreslit „nečeský“ charakter jednotky tvořené z velké části Židy a ničivou agitaci komunistů. Jako příslovečné stéblo tonoucího působí přehnané zdůrazňování dílčích rozporů a chyb ve zprávách exilového vysílání, například nepřesný překlad německé vojenské terminologie nebo chybná identifikace útvarů nasazených proti československé jednotce. Na druhou stranu je třeba přiznat, že líčení anabáze sovětskými pracovními tábory a poměry v SSSR jsou zřejmě z velké části založeny na věrohodných údajích.
Propagační hodnota díla na protektorátní veřejnost byla v atmosféře druhé poloviny války pochybná a její význam dále snižovala i ochota dvou ze zajatých československých vojáků vstoupit mezi tzv. HiWi (Hilfswilliger – východní dobrovolníci sloužící v německé armádě jako pomocné síly). Paradoxní je skutečnost, že většina zajatců byla československou stranou považována za padlé, desátník Jiří Šmolík byl dokonce navržen na udělení sovětského Řádu vlastenecké války 2. stupně (udělen in memoriam v dubnu 1943). Po válce čekaly na hlavní aktéry publikace vysoké tresty v řádu desítek let.

---

citace: ROLAND, H. Váleční zajatci vypovídají...;Praha : Orbis, 1943. 40 s.