Cvičení „56“ v operačním plánu „Zástava“ (2. část)

Cvičení „56“ v operačním plánu „Zástava“ (2. část)

16. 09. 2015

Od roku 1954 se na základě usnesení politbyra ÚV KSČ z 15. března téhož roku prověřovala dvakrát až třikrát ročně součinnost jednotek čs. armády a Pohraniční stráže. Na jaře 1956 se uskutečnila prověrka v prostoru Nýrska nedaleko Janovic nad Úhlavou v rámci velitelsko štábního cvičení Pohraniční stráže na téma „Zadržení skupiny narušitelů při pronikání ze zahraničí do ČSR“.

 

(První část textu naleznete ZDE.)

Za ČSLA se cvičení zúčastnil 10 střelecký pluk z Janovic ze sestavy 2. sd s velitelstvím v Sušici, který měl podporovat jednotky PS při vytváření clony. Cvičení ukázalo, že časové normy stanovené plánem bojové podpory svazků Pohraniční stráže jednotkami ČSLA byly reálné a splnitelné. Pohotovostní jednotka 10. střeleckého pluku provedla rychlý nástup a stejně rychle uskutečnila zaujímání clony, avšak vinou špatné komunikace mezi veliteli rot a pluku ji zaujala na špatném místě a vytvořila tak nikým nekontrolovanou mezeru v délce jeden a půl kilometru.

Daleko důležitější prověrka součinnosti jednotek PS a ČSLA a provedení krytu a obrany státních hranic proběhla na podzim pod názvem cvičení „56“ v jižních Čechách u 15. střelecké divize. Cvičení se uskutečnilo ve dnech 16.–20. září na téma „Boj jednotek Pohraniční stráže v předpolí podporovaný jednotkami ČSLA proti nepříteli, který neočekávaně napadl naše území a zaujetí hlavního pásma obrany pohraniční střeleckou divizí“. Součinnostní cvičení tohoto druhu se uskutečnilo vůbec poprvé. Cílem cvičení bylo prověřit stupeň kooperace mezi jednotkami ČSLA a PS při obraně čs. území. Velitelé jednotek Pohraniční stráže měli procvičit organizování ochrany státních hranic při zvýšeném ohrožení republiky, přechod jednotek PS od ochrany k obraně státní hranice a boj svazků PS v předpolí s cílem zjistit jejich bojeschopnosti. Patnáctá střelecká divize byla prověřována v poskytnutí bojové podpory svazkům Pohraniční stráže, v činnosti předsunutých odřadů, v zaujetí obrany a vedení boje při obraně státních hranic s jednotkami PS.

 

Od Kvildy po Volyni

Cvičení „56“ se zúčastnily tyto svazky PS a ČSLA: 10. brigáda PS, 15. brigáda PS, velitelé a štáby 1., 2., a 3. praporu 10. brigády PS, velitelé a štáby 1. a 2. praporu 15. brigády PS, velitelé a zástupci velitele pro věci politické (ZVP) pohraničních rot 10. a 15. brigády PS a 25 rot a jeden záložní oddíl z počtu poddůstojnických škol PS, za ČSLA 15. střelecká divize se svými pluky–51. střelecký pluk (sp) Český Krumlov, 53. sp Jindřichův Hradec, 62. sp Prachatice, 1. tankosamohybný pluk, 36. a 39. dělostřelecké pluky všechny tři z Českých Budějovic. Bojovou činnost Západních značkovaly dva organické střelecké prapory 2. sd ze Sušice a jedna tanková rota 2. tankosamohybného pluku z Janovic rovněž ze sestavy 2. střelecké divize.

Cvičení se uskutečnilo v pásmu obrany v prostoru Kvilda, Nové Hrady, České Budějovice, Volyně. Cvičná státní hranice probíhala rovnoběžně se skutečnými hranicemi ve vzdálenosti 1–4 km. Cvičení „56“ bylo rozděleno do tří období, jež měla simulovat různé modelové situace. V prvním období došlo k narůstání napětí mezi oběma vojenskopolitickými bloky. V této době organizovaly jednotky PS zvýšenou ochranu státní hranice, plánovaly s ČSLA její obranu a snažily se získat informace o zámyslu Západních. Na území Československa měly pronikat „teroristické“ skupiny a provádět zde narušování příprav k obraně. Ve druhém období byla vyhlášena branná pohotovost státu. Na území Československa pronikaly jednotky nepřátelského vojskového průzkumu a předvoje, které se snažily svazky PS a předsunuté odřady ČSLA odrazit a vytlačit ze státního území. Patnácté střelecké divizi byl vyhlášen bojový poplach a svými prvními sledy zaujímala obranu na připraveném hlavním pásmu obrany. Zároveň se prováděla mobilizace 15. sd. Ve třetím období sváděly jednotky PS a ČSLA boj s hlavními silami nepřítele, který přes snahu ho odrazit pronikl na československé státní území. Jednotky procvičovaly boj v obklíčení, boj o hlavní pásmo obrany a odražení nepřítele a zesílení obrany druhými sledy 15. střelecké divize.

Narůstání napětí (délka 2 dny) bylo vytvořeno následovně. Situace na západní státní hranici ČSR se vyostřovala. Zvýšila se mediální kampaň proti Východním. V letácích dopravovaných balony nad území Východních se vyzývalo obyvatelstvo ke zvratu lidově demokratického zřízení. Organizace odsunutých Němců šířily myšlenky na návrat do staré vlasti. V uprchlických táborech prováděly zpravodajské agentury verbování lidí do záškodnických skupin v síle do roty k diverzní činnosti na území Východních. Agenturní zprávy potvrzovaly přísun jednotek Západních ke státní hranici. Letouny Západních denně narušovaly vzdušný prostor. Na diplomatické noty Východních nebyla dána vysvětlení ani odpovědi a v nepřátelské činnosti Západní dále pokračovali. Jednotky Pohraniční stráže zesilovaly ochranu státní hranice proti narušitelům a prováděly pozorování (skupina Němců napadla pohraniční rotu na čs.-rakousko-bavorském pomezí, v prostoru Týna nad Vltavou byla shozena diverzní skupina). Mezi německým obyvatelstvem na území ČSR byla pozorována zvýšená protistátní činnost. V Českobudějovickém kraji bylo odhaleno několik protistátních skupin. Jednotky pohraniční stráže byly podpořeny předsunutými odřady v síle zesíleného střeleckého praporu a protitankovou baterií. Západní mezitím prováděli cvičení nově organizovaných a vystrojených svazků (jednotky nově budovaného Bundeswehru) se svazky okupačních armád. Zámyslem Západních bylo využít manévrů k provedení provokace proti ČSR z bavorského i rakouského území s cílem narušit obranu státních hranic, podpořit činnost diverzních skupin a proniknout na území Československa.

Druhé období (1 den) začalo v ranních hodinách průzkumem bojem Západních na směrech Schnellenzipf, Hliniště; Kyselov, Dolní Vltavice; Český Heršlák, Horní Dvořiště; Dolní Stropnice, Horní Stropnice s cílem zjistit sílu a výzbroj Pohraniční stráže a zmocnit se výhodného výchozího postavení. Průzkum bojem vedly jednotky v síle pěšího praporu za podpory tanků, letectva a dělostřelectva. Do večera se podařilo čelním jednotkám zatlačit nebo obejít pohraniční roty a na některých úsecích se přiblížit k přednímu okraji hlavního pásma obrany. Na straně Východních vyžaduli velitelé dvou brigád PS podporu předsunutých odřadů, které však přišly pozdě a nestačily zaujmout plánovaná postavení. Mezitím byl u 15. sd vyhlášen bojový poplach a v poledne vyrazily první sledy divize ze svých shromaždišť k zaujetí předem připravené obrany státní hranice. Jednotky Pohraniční stráže spolu s předsunutými odřady 15. střelecké divize úpornou obranou a protiztečemi záložních jednotek PS bránily v postupu Západních a kryly rozvinutí sledů 15. sd do připravené obrany. Ve dvě hodiny odpoledne byla vyhlášena u divize mobilizace. V týlu bojujících jednotek operovaly záškodnické skupiny a to přes přísná opatření bezpečnostních orgánů.

Ve třetím období (2 dny) se čelním sledům Západních nepodařilo proniknout obranou 15. střelecké divize. Naopak údery letectva a řízenými střelami Východních (v roce 1956 pouze teoreticky, ČSLA do roku 1960 pouze bombardovala) způsobily vážné ztráty dvěma pěším divizím Západních v prostorech soustředění. Pokusy Západních proniknout obranou 15. sd obcházením opěrných bodů se nedařilo, proto se po dvou dnech bojů rozhodli stáhnout svoje čelní sledy na vlastní území. Mezitím byly v týlu zlikvidovány téměř všechny diverzní skupiny. Východní kromě úderů ze vzduchu pokračovali v budování obrany a za podpory dělostřelectva a letectva prováděli protizteče s cílem osvobodit obklíčené jednotky a zničit čelní sledy Západních. Po zjištění odchodu čelních jednotek nepřítele začaly je svazky PS a ČSLA pronásledovat. Třetí den pak byla druhými sledy obsazena obrana státní hranice a před polednem cvičení skončilo.

 

Poznatky a nedostatky

Cvičení přineslo mnoho cenných poznatků pro organizaci obrany státních hranic. Ukázalo se, že velitelé jednotek ČSLA a PS mezi sebou nedostatečně komunikovali, což do jisté míry zapříčinil nedostatek odpovídající spojovací techniky. Dále se projevilo nedocenění významu předsunutých odřadů ze strany velitelů brigád PS. Neuvědomovali si, že předsunuté odřady s dělostřelectvem byly nejsilnější prostředky, jež mohly účinně podporovat boj rot Pohraniční stráže s nepřítelem. Mnoho nejasností se projevilo v otázce podřízenosti. Velitelé jednotek PS si plně neuvědomovali nutnost svého podřízení při obraně státní hranice velitelům útvarů a svazků ČSLA bránících s nimi předpolí a první pásmo obrany. Posledním vážným nedostatkem se ukázala dělostřelecká podpora svazkům PS. Při boji v předpolí nebyla na žádném směru zajištěna. Velitelé dělostřeleckých oddílů nedostávali úkoly pro podporu jednotek Pohraniční stráže a velitelé brigád ji ani nevyžadovali! Což bylo opět nedocenění spolupráce a podřízenosti jednotek PS a ČSLA již zmíněné výše.

Toto cvičení však mělo ještě jeden důležitější význam. Úzce souviselo s přípravou nového operačního plánu schváleného v roce 1957 pod názvem „Zástava“. To, co bylo na podzim 1956 zkoušeno na taktické úrovni, totiž provedení krytu státní hranice a její obrana brigádami Pohraniční stráže za podpory jedné střelecké divize ČSLA, se v konkrétní podobě objevilo v obranné variantě „Zástavy“. Podle ní měla 15. střelecká divize v prvním sledu ve spolupráci s Pohraniční stráží bránit pásmo Chlum u Třeboně–Tábor mimo Železnou Rudu a Blatnou a přehradit směry Pasov–Vimperk–Strakonice a Linec–Vyšší Brod–České Budějovice. Pod jejich krytem se měly v prostoru Strakonic, Českých Budějovic, Tábora a Sedlčan soustředit hlavní síly 4. armády, které však přicházely z posádek 2. vojenského okruhu na území Moravy a Slezska (17. sd Opava, 3. md Kroměříž, 14. md Olomouc). Jediným svazkem nacházejícím se na území jižních Čech byla 9. tanková divize v Táboře, jež však byla posilovým prostředkem 4. armády. Po přísunu hlavních sil (čtvrtý mobilizační den) se měla 4. armáda připravit na provedení útočné operace západním směrem spolu se 7. armádou nebo samostatně jižním směrem. Po tu dobu bránila vytyčené pásmo 15. střelecká divize sama s jednotkami Pohraniční stráže. Cvičení „56“ i ve stejném roce provedený takticko ženijní průzkum předpolí u státní hranice potvrdily reálnost tohoto zámyslu a po jednání se Sověty 14.–16. ledna 1957 v Moskvě byl výše popsaný zámysl obrany státní hranice zapracován do obranné varianty „Zástavy“. Podle ní pak od 1. listopadu 1957 prováděly jednotky ČSLA kryt a obranu státní hranice a pohotovost k útočné variantě byla stanovena na 1. března 1958.

Vzhledem k událostem v Maďarsku, od 23. října do 11. listopadu proběhlo povstání proti Sovětům a stalinskému režimu v Maďarsku, si o několik týdnů později v reálné situaci vyzkoušely jednotky ČSLA kryt a obranu státní hranice na jihu Slovenska.

Jan Šach

 

Aktuálně



Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…
Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

17. 03. 2024
V pátek 15. března 2024 se na hřbitově v Landicanu za účasti představitelů…