Eduard Josef Lobkowicz

Styčný důstojník československého pěšího praporu 11 – Východního na Středním východě. Účastnil bojů čs. praporu v Západní poušti, v Levantě i v obklíčeném Tobrúku.

 

Eduard Josef Lobkowicz se narodil 20. června 1899 v Blovicích jako Maria Eduard Josef August Sidonius Jan Nepomuk Anton Alois Kašpar princ Lobkowicz. Pocházel ze staročeské rytířské a později panské šlechtické rodiny, jejíž předky lze vystopovat až do 14. století. Po maturitě na osmiletém gymnáziu absolvoval dva ročníky vysoké obchodní školy ve Vídni. Za první světové války absolvoval v rakousko-uherské armádě v roce 1917 školu pro důstojníky v záloze ve Stockerau. Po jmenování poručíkem sloužil u c. a k. dragounského pluku č. 15 na italské frontě.

V meziválečné československé armádě dosáhl hodnost poručíka jezdectva v záloze. V roce 1925 odjel do New Yorku, kde pracoval čtyři měsíce jako úředník v obchodním domě. Poté odjel do Evropy a do USA se vrátil v červenci 1925. Dne  29. srpna 1925 se na Rhode Islandu v USA oženil s tehdy jedenadvacetiletou dcerou průmyslníka z Chicaga, Anitou Lihme, s níž měl tři děti: Eduarda (1926), Jiřího (1928) a Anitu (1937). Pracoval jako bankéř v USA a od roku 1931 také ve Francii. V době vypuknutí druhé světové války žil v Paříži. Československému odboji se dal k dispozici 4. září 1939 a 23. září 1939 byl v Paříži odveden. K nástupu služby byl povolán 15. dubna 1940 ke smíšenému přezvědnému oddílu v Agde. Po porážce Francie Německem evakuoval spolu se zbytky 1. československé divize do Velké Británie. Odtud byl pro své jazykové schopnosti odeslán na Střední východ.

Dne 5. října 1940 nastoupil u čs. vojenské skupiny v Palestině. Od 31. května 1941 působil pod pseudonymem Eduard de Lorme jako styčný důstojník československého pěšího praporu 11 – Východního. Účastnil se nasazení čs. praporu v Západní poušti, v Levantě i v obklíčeném Tobrúku. Dne 13. března 1942 byl zraněn. Jeho manželka obdržela krátce na to zprávu, že se stal na frontě v Egyptě nezvěstným. Trvalo několik měsíců, než se omyl vysvětlil.

Na návrh ministra zahraničních věcí Jana Masaryka byl ministrem národní obrany Sergějem Ingrem 18. června 1942 přemístěn k úřadu vojenského a leteckého přidělence ve Washingtonu. Demobilizován byl 30. září 1945 v hodnosti kapitána jezdectva v záloze. Jeho prvorozený syn Eduard sloužil v letech 1944 až 1947 jako americký občan v armádě USA. Eduard Josef Lobkowicz se po válce vrátil k finančnictví, pracoval jako broker ve firmě Fahnestock & Co. Ve věku padesáti devíti let zemřel 2. ledna 1959 ve Freiburgu im Breisgau v Německu.

Tomáš Jakl

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha