10,4cm polní kanón vz. 15
Zvláštní kapitolu v dělostřelectvu tvořily polní kanóny střední ráže, tehdy zvané obléhací, později hrubé. V tomto druhu děl se Škodovy závody v rakousko-uherské armádě uplatnily až za války, i když měly k dispozici podobné kanóny již před rokem 1914. Teprve když vypukla 1. světová válka a rakousko-uherské dělostřelectvo vytáhlo do boje se zoufale zastaralými typy, vyvolaly prohry v Srbsku a Karpatech drtivou kritiku. Nyní se hodily předválečné konstrukce Škodovky. Nejvyzrálejší z nich byly urychleně přijaty do výzbroje a dány do sériové výroby. Tak vzešel z pokusného vzoru 10 hipomobilní 10,4cm kanón vz. 15, který měl ocelovou hlaveň, vodorovný klínový závěr, kapalinovou zákluzovou brzdu, pružinový vratník a chobotovou lafetu se štítem. Kanón vážil 3300 kg a 17,5kg granáty střílel do vzdálenosti až 12 800 metrů.
Vojenský historický ústav získal tento exemplář na základě výnosu MNO v roce 1928.