Na podzim 1923 zalétal šéfpilot továrny Aero Josef Novák nový dvoumístný pozorovací dvouplošník. Tato konstrukce dala základ rozvětvené řadě, která se s mírnými úpravami udržela ve výrobě více než deset let. Ještě před záletem prototypu objednalo MNO v dubnu 1923 dvě série strojů A-12, celkem 50 letounů. Poté následovaly ještě dvě objednávky, jedna v listopadu téhož roku na 26 strojů a v prosinci 1924 na dalších 18. Sériová výroba probíhala v letech 1923 až 1925 v nových továrních objektech firmy Aero ve Vysočanech. Letoun se veřejnosti představil na 3. mezinárodní letecké výstavě v Praze v květnu 1924. Šest letadel tohoto typu se ve stejném roce účastnilo druhého ročníku rychlostního závodu o Cenu prezidenta republiky, kde získaly první a druhé místo v kategorii A a první tři místa v kategorii C. Stroje A-12 dosáhly také řady mezinárodních a národních rekordů, zejména v rychlosti s užitečným nákladem na tratích o délce 100 a 200 km. Stal se také prvním letounem, u něhož byly zavedeny soustavné pevnostní zkoušky celého draku, jenž odborná komise namátkou vybrala z dohotovené série. Letouny pak řadu let spolehlivě sloužily v našem letectvu a některé z nich byly poté odprodány do soukromých rukou. Přesto se žádný originální stroj nedochoval. Proto byla na základě původní dokumentace a s využitím motoru Maybach a originální vrtule Aero v letech 1980-82 postavena v Leteckých opravnách Trenčín věrná replika A-12. Stroj, který měl funkční všechny systémy včetně motoru, nesl standardní tříbarevnou kamufláž z dvacátých let minulého století, praporové znaky a symbolické označení Leteckého pluku 3. V dubnu 1982 byl slavnostně předán do Leteckého muzea VHÚ a po předvedení veřejnosti umístěn v expozici, kde se nachází dodnes.
Motor Maybach Mb IVa o výkonu 240 k (176 kW)
Rozpětí 12,80 m
Délka 8,30 m
Hmotnost prázdného letounu 1 080 kg
Vzletová hmotnost 1 600 kg
Maximální rychlost 201 km/h
Dostup 7 500 m
Dolet 760 km
Výzbroj 1 kulomet Vickers ráže 7,7 mm a 2 kulomety Lewis 7,7 mm v otočném střelišti
až 200 kg pum