Apologia, Oder entschuldigungs Schrifft

 

Před čtyřmi sty lety došlo k události, která svými důsledky rozpoutala válku, jakou svět dosud nepoznal. Odstartovala totiž české stavovské povstání (1618–1620) a spolu s ním i třicetiletou válku (1618–1648), která přinesla nejen vojenské a celospolečenské změny, ale zároveň předznamenala pozvolnou globalizaci konfliktů následujících staletí. Dne 23. května 1618 byla provedena pražská defenestrace – v pořadí již třetí. Defenestrování, tedy vyhození osob z okna, se v danou dobu již považovalo za „starý český zvyk“. K první pražské defenestraci došlo roku 1419, k druhé roku 1483. Dějištěm obou těchto událostí byla radnice Nového Města pražského.

Roku 1618 se ale vyhazovalo z oken jinde. Skupina evangelických stavů nespokojená s rozporuplným porušováním tzv. Rudolfova Majestátu, zákona na náboženskou svobodu z roku 1609, se tehdy vydala na Pražský hrad. Jejich cílem byla místodržitelská kancelář v Ludvíkově křídle Hradu. Evangelíci vedení Jindřichem Matyášem Thurnem a Václavem Budovcem z Budova vstoupili do kanceláře a jejich hněv se obrátil proti dvěma z přítomných katolických místodržících: Vilému Slavatovi z Chlumu a Košumberka a Jaroslavu Bořitovi z Martinic. Oběma mužům bylo předneseno obvinění a následně byl vznesen „rozsudek“: vyhození z okna.

První byl defenestrován Martinic, druhý Slavata. Za nimi byl vyhozen ještě písař Filip Fabricius, který se místodržících příliš horlivě zastával, což stavy pobouřilo. Ačkoliv muži padali z výšky asi 17 metrů, nic závažného se jim nestalo. Pouze Slavata se při pádu potloukl, protože se snažil zachytit parapetů budovy. Defenestraci tedy můžeme označit za neúspěšnou vzhledem k tomu, že všichni vyhození přežili. Přesto se jednalo o nepochybně významný politický akt, na který bylo potřeba reagovat.

Pouhé dva dny po defenestraci byla vydána stavovská Apologie. Její rychlé vyhotovení potvrzuje skutečnost, že celá akce nebyla spontánní, ale plánovaná. Autor Apologie, který byl bezpochyby právnicky vzdělaný, dodnes není s jistotou určený. Většina historiků uvádí Martina Fruweina z Podolí, ve starší literatuře se ale setkáme s informacemi o autorství Petra Millnera.

Stavovská Apologie obsahovala odůvodnění defenestrace. V jejím textu bylo zdůrazňováno, že povstání není namířeno proti dobrému panovníkovi Matyášovi, ale proti jeho špatným rádcům, kteří nerespektovali Rudolfův Majestát. Těžiště dokumentu spočívalo ve vylíčení událostí v Broumově, kde byl uzavřen evangelický kostel, a v Hrobu u Teplic, kde byl nekatolický kostel zbořen. Nenávidění katoličtí místodržící byli označeni za „rušitele práva a obecného dobrého pokoje“.

Již den po svém vydání, 26. května, byla Apologie zaslána císaři Matyášovi. Jejím hlavním smyslem ovšem patrně bylo získání zahraniční podpory. Byla proto vydána nejen česky, ale také německy, holandsky a latinsky a následně rozeslána potencionálním spojencům.

V prosinci 1618 došlo k vydání druhé Apologie, která byla obšírnější, a byly k ní připojeny opisy podstatných souvisejících dokumentů. Vydání třetí plánované Apologie se již nikdy neuskutečnilo – mimo jiné proto, že ani ta druhá nesklidila příliš velký ohlas. Sice byla uložena v knihovnách řady šlechticů, ale její listy byly mnohdy nerozřezané, a tedy nepřečtené. Její marginální vliv byl dán také tím, že byla vydána až v době, kdy již málokterá z dosud nezapojených stran věřila v úspěch českého stavovského povstání. Problémem byl paradoxně také její příliš velký rozsah.

V Knihovně VHÚ je uloženo jedno z německých vydání první stavovské Apologie, a to vydání typograficky patrně nejestetičtější. Titulní strana je zdobena bordurou s náboženskými motivy. V jejích rozích najdeme symboly čtyř evangelistů – Matouše, Marka, Lukáše a Jana. Uprostřed horní části bordury nalezneme symbol Ježíše Krista – beránka. Naproti němu – v dolní části – se nachází symbol trojjedinosti Boha. K další výzdobě tisku patří typografická znaménka, iniciály, lišty a viněty. K publikaci je připojen též přítisk, jehož titulní strana je zdobena stejnou bordurou, jako titulní strana vlastní Apologie.

Představovaný tisk je významným pramenem pro studium třetí pražské defenestrace z 23. května 1618, počátku českého stavovského povstání, a potažmo i počátku třicetileté války. Ta se stala prvním konfliktem, který zasáhl celou Evropu, ale ovlivnil i dění v zámořských koloniích.

Publikaci si můžete online přečíst zde.

Citace:

Apologia, Oder entschuldigungs Schrifft, Aus alle drey Stende des löblichen Königreiches Bohaimb, sub utraq[ue], ein Defension werck anstellen müssen. Alten Stadt Prag: Samuel Adam von Weleßlawin, 1618. 14 nečíslovaných listů

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha