Českoslovenští legionáři po návratu z Ruska často používali své stejnokroje i v další službě v československé armádě. Někteří si pak pořizovali vlastní stejnokroje, inspirované „vladivostockým“ vzorem. To je i případ představované blůzy. Oproti standardnímu provedení zaujme výrazné lemování ve výložkové barvě na límci a okrajích blůzy. Přednice se zapínají na mořené knoflíky s iniciálami „ČS“. Na pravém nadloktí rukávu je umístěno standardní označení užívané ruskými legionáři – zde desátník kulometného oddílu. Na druhém rukávu jsou ve stejné výšce našity tzv. krokve, pásky do úhlu, vyjadřující počet let strávených v legiích, v tomto případě tedy 4 roky (vstup do legií v roce 1916). V knoflíkové dírce na přednici je našita svatojiřská stuha. Na levé části blůzy je umístěna řada vyznamenání in natura, na středu kapsy pak pamětní odznak 10. čs. střeleckého pluku. Zajímavým prvkem je umístění druhého hodnostního označení na spodním okraji manžet, odpovídající čs. stejnokrojovému předpisu z roku 1919. Opět se jedná o hodnost desátníka.
Tento zajímavý exemplář patřil des. Jaroslavu Záluskému a byl do sbírek VHÚ darován jako součást rozsáhlé pozůstalosti v 60. letech 20. století.