Bombardér Avia F-39

Trojice snímků dokumentuje prodej bombardérů Avia F-39 do Jugoslávie ve třicátých letech. Jednalo se o vojenskou verzi původně nizozemského dopravního letounu Fokker F.IX. Jugoslávie zakoupila celkem dva stroje tohoto typu.

 

Na sklonku 20. let vyvinula firma Fokker třímotorový dopravní letoun F.IX na dálkové trasy pro nizozemskou leteckou společnost KLM. Tento třímotorový hornoplošník s pevným podvozkem měl dolet 1150 km, počítalo se s ním pro dálkové lety do Nizozemské Východní Indie (dnešní Indonésie; s mezipřistáními). Letoun měl celkem 17 (někdy se uvádí 18) sedadel pro pasažéry ve třech řadách, jedna byla nalevo od uličky a dvě napravo. Prototyp poprvé vzlétl v srpnu 1929 a první let do Londýna se uskutečnil v říjnu 1929 – pár dní před krachem na newyorské burze. Stroj byl přijat kladně veřejností i odborníky. Počítalo se, že bude vyrobeno deset letounů, vinou hospodářské krize však KLM zakoupila pouze dva stroje, z nichž každý podnikl až do Nizozemské východní Indie pouze jeden let. Jeden stroj byl zničen při letecké nehodě v srpnu 1931. Druhý byl vyřazen ze služby roku 1936 a byl pokoutně prodán španělským republikánům, kteří jej využívali jako bombardér; dožil se konce občanské války.

Tento typ letounu tak zažil větší úspěch v Československu, jehož letectvo hodlalo nehledě na krizi získat těžké bombardéry. Firma Avia získala potřebnou licenci a konstruktér Ing. František Novotný vyvinul pod jménem Avia F-IX vojenskou verzi nizozemského stroje. Letouny tohoto typu byly dlouhé 19,30 m, rozpětí křídel činilo 27,14 m a vzletová hmotnost 1960 kg. Dolet činil až 1000 km, dostup až 4500 m. Slabinou byl nízký výkon trojice motorů Walter Jupiter, které dávaly stroji teoretickou maximální rychlost 210 km/h. Stroj byl vyzbrojen až 6 kulomety, mohl nést až 1200 kg pum.

V letech 1932–33 dostalo československé letectvo celkem dvanáct strojů Avia F-IX; k výrobě dvoumotorové vojenské verze označované jako Avia F-139 nikdy nedošlo. Roku 1935 Avia dále dodala letecké společnosti ČSA dva letouny pro civilní využití – ty byly označeny jako F-IXD, byly vybaveny výkonnějšími motory Walter Pegas a létaly na vnitrostátních i mezinárodních trasách. 11. září 1937 začal jeden z nich hořet krátce po startu na trase Bratislava-Brno 11. září 1937, nouzově přistál a shořel, lidem na palubě se však nic nestalo. Pro Jugoslávii byly pod označením F-39 vyrobeny všehovšudy dva bombardéry. Jugoslávská strana zakoupila i licenci na výrobu dalších letounů, nakonec ji však nevyužila.

Koncem třicátých let se pro vojenské účely již jednalo o zastaralé stroje, vhodné k výcviku nebo pro transportní účely. S letouny F-IX československé letectvo počítalo pro transport výsadkářů, tomu však zabránila nacistická okupace, ukořistěné československé stroje využívalo nacistické letectvo. Oba jugoslávské bombardéry F-39 zažily nacistický útok v dubnu 1941. Jeden stroj byl převzat letectvem loutkového Chorvatska a později Chorvati získali od Německa ještě jeden, původně československý letoun.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha