Burgundští střelci z ručnic, kolem 1474–1477

 

Oblast pomezí Burgundska, Savojska, Lotrinska a území švýcarského Spříseženstva byla v letech 1474–1477 zmítána konfliktem známým jako burgundské války. Mocnému burgundskému vévodovi Karlovi Smělému v této oblasti vyvstal silný soupeř v podobě švýcarského Spříseženstva. Již první srážky dopadly v neprospěch burgundských sil. Tak tomu bylo i v bitvě u Grandsonu, kde Švýcaři 2. března 1476 porazili burgundské vojsko a zmocnili se bohaté kořisti. Burgundské vojsko se tehdy skládalo z organizačních jednotek, tzv. kopí o devíti mužích. Tři z nich byli jezdci: těžkooděnec, polotěžký jezdec a páže či sluha. Další tři byli lučištníci, kteří se přesouvali na koních, ale bojovali pěší a poslední tři byli pěšáci – pikenýr, střelec z kuše a střelec z ručnice.

Prezentované figurky představují klusající burgundské střelce z ručnic. Oba muži jsou zobrazeni v nakročení s levou rukou v úrovni boku, zatímco pravou drží pažbu přes rameno nesené ručnice. Oba střelci jsou oděni do modrých nohavic a světle šedého spodního kabátce, odlišují se však svrchním kabátem – tabardem. Ten je u levého střelce vínový, u pravého šedomodrý. Identifikační znamení burgundských jednotek, tedy kříž svatého Ondřeje, je na vínovém kabátci znázorněn šedě, na pravém jsou vidět pouze slabé kontury. Oba střelci mají hlavu chráněnou otevřenou přilbou, tzv. italským šalířem. Řemení, brašny, pochvy mečů, obuv a pažby jsou u obou figurek kolorovány odstíny hnědé, podstavce pak odstíny šedozelené. Hlavně ručnic a přilby natřeny stříbřitou metalickou barvou. Lak místy oprýskaný.

Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha