Československá šavle vzor 4

 

Stejně jako u ostatní výzbroje byly po vzniku ČSR několik let používány trofejní poboční zbraně přivezené legionáři nebo zanechané na území republiky po rozpadu Rakousko-Uherska. Jedinou chladnou zbraní z výzbroje armády habsburské monarchie, která byla v nově budované československé armádě zavedena jako regulérní předpisový vzor, se stala jezdecká šavle vzor 1904.

Konstrukce této poslední rakousko-uherské jezdecké šavle byla ve srovnání se všemi předchozími modely v mnoha směrech revoluční. Patrné je to zejména na tvaru čepele, která je opatřena oblým hřbetem, který ve spodní části přechází ve středové žebro a vytváří tak výrazné falešné ostří. Takto řešený průřez čepele umožnil podstatné snížení celkové hmotnosti, k čemuž přispěla i perforace koše sedmadvaceti kruhovými otvory. Samotný koš opustil zavedený symetrický tvar tím, že je na vnější stranu rozšířený.

Šavle byla zavedena pro všechny druhy jezdectva, poddůstojníky pevnostního dělostřelectva a oddíly vozatajstva. Verze pro důstojníky se od běžného modelu pro mužstvo odlišuje pouze výzdobou koše s prolamovaným rostlinným ornamentem a celkově preciznějším zpracováním. Rakousko-uherská jezdecká šavle vzor 1904 byla po rozpadu monarchie přejata do výzbroje armád většiny nástupnických států, včetně Československa, kde byla nadále jako nový vzor 4 vyráběna firmou Wlaszlovits ve východoslovenském Štósu. Šavle byly používány při služebních příležitostech a k výcvikovým účelům až do roku 1939. Při slavnostních příležitostech a mimo službu nosili důstojníci šavli vzor 24.

Čepel jednosečná, zakřivená, zužující se ke středovému hrotu. Hřbet čepele zesílen žebrem kruhového průřezu, které směřuje do hrotu čepele a vytváří v dolní třetině falešné ostří. Značena na vnitřní straně výrobcem “WLASZLOVITS TS ŠTÓS”, na vnější straně písmeno Z, malý státní znak I 29. Rukojeť dřevěná, potažená rybí kůží. Koš železný excentricky rozšířený do pravé strany, odlehčen 27 kruhovými otvory. Jeho okraje zahnuty na vnější stranu a zalisovány. Ve spodní části koše dva obdélníkové otvory pro upevnění zápěstníku s třapcem. Pochva z ocelového plechu, na dolním konci opatřena patkou, nahoře obústek se dvěma plochými ocelovými pery. Dvě objímky s očkem a pevným závěsným kroužkem.

Délka 1034 mm, délka čepele 861 mm, délka pochvy 920 mm, šířka čepele 33 mm, hmotnost 1142 g, hmotnost s pochvou 1884 g.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha