Meziválečné československé dělostřelectvo mělo v průběhu svého dvacetiletého vývoje některá speciální vojsková tělesa. Patřila k nim dělostřelecká měřická náhradní rota, kterou v Litoměřicích zřídilo ministerstvo národní obrany při reorganizaci dělostřelectva v červenci 1920. V září 1921 byla tato rota přemístěna k učilišti pro dělostřelectvo v Olomouci a 24. března 1932 do Jinců. Při reorganizaci armády 15. září 1933 vznikl dělostřelecký měřický pluk 331.
V československé armádě se k označení různých specializací používaly od roku 1920 rukávové odznaky ve formě textilních nášivek. Autorem návrhu byl s největší pravděpodobností významný architekt Bedřich Feuerstein. Mezi prvními čtrnácti variantami byl i odznak pro dělostřelecké měřické roty. Předpis stanovoval, že: „Odznaky rukávové jsou pro gážisty (pokud jsou pro ně stanoveny) a mužstvo soukenné a tmavohnědé; našívají se na soukennou podložku stejnokrojové barvy na levý rukáv bluzy a pláště doprostřed záloktí.“ Používání rukávového znaku bylo ukončeno v roce 1930, kdy byl zaveden odznak límcový.
Předmět byl součástí původní sbírky Památníku osvobození.