Čínský pancéřový vlak

Snímek, pořízený na počátku čínsko-japonské války, zachycuje čínský pancéřový vlak. Před 80 lety probíhaly v Číně těžké boje, při nichž se Japoncům dařilo dobýt rozsáhlá území, avšak nedokázali uštědřit Číňanům rozhodující porážku.

 

Počátkem roku 1938 se Čína nalézala v zoufalé situaci – Japonci drželi Peking i tehdejší hlavní město Nanking, ležící na dolním toku řeky Jang-c’, a armáda kuomintangského režimu je nebyla schopna zastavit. Pro Japonce bylo nezbytně nutné ovládnout hlavní komunikační trasy mezi Pekingem a Nankingem, mimo jiné důležitou železniční křižovatku Sü-čou. Číňané však kladli houževnatý odpor, a japonský postup ze severu i od Nankingu tak vázl. Severovýchodně od Sü-čou vedla japonské velitele přílišná sebedůvěra k tomu, že se s nedostatečnými silami pokusili dobýt město Tchaj-er-čuang a nechali se obklíčit početnými čínskými vojsky. V této bitvě, která zuřila ve dnech 24. března až 7. dubna 1938, Japonci utržili první vážný nezdar v této válce, a ztratili nejméně jedenáct tisíc mužů a velké množství vojenského materiálu. Město Sü-čou padlo v květnu, avšak Číňané pokračovali v boji a počátkem června prolomili hráze na řece Chuang-che, v důsledku čehož bylo zaplaveno obrovské území a zahynulo snad 800 000 civilistů. Japonci zjistili, že čínský odpor je mnohem silnější, než předpokládali. I nadále se těšili naprosté technické převaze, avšak zničit ohromné masy čínských vojsk a vypořádat se s partyzánským hnutím se jim stále nedařilo.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha