Čs. legionáři ve Vladivostoku před evakuací do vlasti

Skupinový snímek zachycuje čs. legionáře ve Vladivostoku před jejich evakuací do vlasti – ještě na sobě nemají tzv. vladivostocké stejnokroje.

 

S tím, jak bolševici získávali navrch během občanské války v Rusku, bylo další působení čs. legií stále méně přínosné a vojáci se nadto chtěli vrátit do nově vzniklé ČSR. Přes evropské Rusko to nebylo možné, jedinou alternativou byl Vladivostok. Již od počátku roku 1919 byli z tohoto dálněvýchodního přístavu evakuováni invalidé; 15. ledna odplulo prvních 139 z nich na palubě italské lodi Roma. Také transporty bojových jednotek byly zahájeny ještě předtím, než legionáři uzavřeli počátkem roku 1920 s bolševiky příměří – jako první odplula již 9. prosince 1919 na palubě japonské lodi Jonan Maru část 1. čs. střeleckého pluku.

Návrat Čechoslováků do vlasti byl zajištěn loděmi dohodových států, polovinu přepravní kapacity obstaraly USA, čtvrtinu Britové, čtvrtinu ostatní země. Existovalo několik tras, po kterých se legionáři vraceli domů. První z nich vedla kolem Asie přes Suez do Terstu. Jiné transporty pluly k pacifickému pobřeží USA či Kanady, přejely Severní Ameriku po železnici a na východním pobřeží se nalodily na jinou loď plující do Evropy. Třetí trasa vedla přes Pacifik, Panamský průplav a Atlantik. Legionáři tak spatřili exotické kraje, kam by se jinak nedostali. Poslední z nich opustili Vladivostok 2. září 1920 na palubě amerického parníku Heffron. Celkem bylo z Ruska v čtyřiatřiceti transportech evakuováno údajně 67 630 osob – 56 459 vojáků a přes 11 000 civilistů.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha