Čs. odstřelovačská puška vz. 54 – pokusná úprava

Čs. odstřelovačská puška vz. 54 – pokusná úprava

Poválečný vývoj, lemovaný prototypy ZG 49 Sn, ZG 51 Sn/Mauser a ZG 51 Sn/91/30, završilo v červenci 1954 zavedení poslední varianty do výzbroje pod označením „7,62mm odstřelovačská puška vz. 54“. Finální konstrukce Otakara Galaše (1904–1968) přejímala systém sovětské armádní pušky Mosin vz. 91/30, z níž také pocházelo pouzdro závěru s nábojovou schránkou a závěrový mechanismus s upravenou klikou. Výrobou nové zbraně byly pověřeny Závody přesného strojírenství, n. p., Uherský Brod, avšak původní plán výroby 100kusové série v průběhu roku 1955 se nepodařilo dodržet. Základním problémem, s nímž se musel závod potýkat, byl výběr rozměrově vhodných závěrových systémů z původních sovětských pušek. Teprve v září 1956 po zkouškách ověřovací série dostal závod povolení k zahájení sériové výroby. Pro řadu změn v technologických postupech výroby jednotlivých částí vyrobil do konce roku pouze 108 kusů.

V průběhu roku 1956 zařizoval závod v Uherském Brodě chromovnu, jež měla sloužit k tvrdochromování vývrtů hlavní, což představovalo v čs. zbrojním průmyslu dosud neosvojenou technologii. V rámci přípravy sériové výroby odstřelovačských pušek vz. 54 zadalo MNO Konstruktě Brno úkol ověřit vliv chromovaného vývrtu na životnost a přesnost zbraně. Zadávací podmínky stanovily upravit čtyři pušky s tvrdochromovaným vývrtem o síle 0,08 mm a stejný počet kusů s vrstvou chromu 0,04 mm. Vhledem nereálným požadovaným tolerancím a možnostem zbrojovky v Uherském Brodě Konstrukta požadavek odmítla, takže jej MNO změnilo na výrobu osmi pušek se sílou chromové vrstvy 0,04 mm. Původně také požadovalo provedení trvanlivostních zkoušek až do hranice 20 000 výstřelů z jedné zbraně, avšak od požadavku následně upustilo. Důvodem byla především skutečnost, že chromovna v Uherském Brodě měla být uvedena do provozu až ve třetím čtvrtletí roku 1957, takže nemohla v té době zajistit konstantní výrobu tvrdochromovaných hlavní pro odstřelovačské pušky.

Z deseti kusů hlavní prošlo finální přejímkou v listopadu 1956 pouze sedm, jež byly osazeny do zbraní s výrobními čísly A 1501, A 1518, A 1521–A 1525, jež absolvovaly ve dnech 19. a 20. listopadu 1956 zkoušky přesnosti na tovární střelnici v Uherském Brodě. Během nich se ukázalo, že průměrná přesnost se zhoršila o 15 %. Závěrečná zpráva sice připouštěla realizovatelnost sériové výroby odstřelovačských pušek s tvrdochromovaným vývrtem, zároveň však poukazovala u takto upravených hlavní na nutnost vystřelení většího počtu ran pro dosažení konstantního, zpravidla menšího rozptylu. Výsledky zkoušek také nemohly jednoznačně vést k závěru, zda by chromování hlavní zajistilo odstřelovačským puškám vz. 54 vyšší přesnost. Do sériové výroby se tak pušky vz. 54 dostaly se standardním provedením vývrtu.

Exemplář s výrobním číslem A 1518 získalo muzeum převodem z Prototypy Brno, a. s. v roce 1995.

Ráž: 7,62 mm Mosin (7,62 x 54 R)

Celková délka: 1190 mm

Délka hlavně: 700 mm

Délka záměrné: 597 mm

Kapacita nábojové schránky: 5 nábojů

Hmotnost zbraně bez zaměřovacího dalekohledu: 4150 g

Aktuálně



Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…