Čs. odstřelovačská puška vz. 54 – pokusná úprava

 

Poválečný vývoj, lemovaný prototypy ZG 49 Sn, ZG 51 Sn/Mauser a ZG 51 Sn/91/30, završilo v červenci 1954 zavedení poslední varianty do výzbroje pod označením „7,62mm odstřelovačská puška vz. 54“. Finální konstrukce Otakara Galaše (1904–1968) přejímala systém sovětské armádní pušky Mosin vz. 91/30, z níž také pocházelo pouzdro závěru s nábojovou schránkou a závěrový mechanismus s upravenou klikou. Výrobou nové zbraně byly pověřeny Závody přesného strojírenství, n. p., Uherský Brod, avšak původní plán výroby 100kusové série v průběhu roku 1955 se nepodařilo dodržet. Základním problémem, s nímž se musel závod potýkat, byl výběr rozměrově vhodných závěrových systémů z původních sovětských pušek. Teprve v září 1956 po zkouškách ověřovací série dostal závod povolení k zahájení sériové výroby. Pro řadu změn v technologických postupech výroby jednotlivých částí vyrobil do konce roku pouze 108 kusů.

V průběhu roku 1956 zařizoval závod v Uherském Brodě chromovnu, jež měla sloužit k tvrdochromování vývrtů hlavní, což představovalo v čs. zbrojním průmyslu dosud neosvojenou technologii. V rámci přípravy sériové výroby odstřelovačských pušek vz. 54 zadalo MNO Konstruktě Brno úkol ověřit vliv chromovaného vývrtu na životnost a přesnost zbraně. Zadávací podmínky stanovily upravit čtyři pušky s tvrdochromovaným vývrtem o síle 0,08 mm a stejný počet kusů s vrstvou chromu 0,04 mm. Vhledem nereálným požadovaným tolerancím a možnostem zbrojovky v Uherském Brodě Konstrukta požadavek odmítla, takže jej MNO změnilo na výrobu osmi pušek se sílou chromové vrstvy 0,04 mm. Původně také požadovalo provedení trvanlivostních zkoušek až do hranice 20 000 výstřelů z jedné zbraně, avšak od požadavku následně upustilo. Důvodem byla především skutečnost, že chromovna v Uherském Brodě měla být uvedena do provozu až ve třetím čtvrtletí roku 1957, takže nemohla v té době zajistit konstantní výrobu tvrdochromovaných hlavní pro odstřelovačské pušky.

Z deseti kusů hlavní prošlo finální přejímkou v listopadu 1956 pouze sedm, jež byly osazeny do zbraní s výrobními čísly A 1501, A 1518, A 1521–A 1525, jež absolvovaly ve dnech 19. a 20. listopadu 1956 zkoušky přesnosti na tovární střelnici v Uherském Brodě. Během nich se ukázalo, že průměrná přesnost se zhoršila o 15 %. Závěrečná zpráva sice připouštěla realizovatelnost sériové výroby odstřelovačských pušek s tvrdochromovaným vývrtem, zároveň však poukazovala u takto upravených hlavní na nutnost vystřelení většího počtu ran pro dosažení konstantního, zpravidla menšího rozptylu. Výsledky zkoušek také nemohly jednoznačně vést k závěru, zda by chromování hlavní zajistilo odstřelovačským puškám vz. 54 vyšší přesnost. Do sériové výroby se tak pušky vz. 54 dostaly se standardním provedením vývrtu.

Exemplář s výrobním číslem A 1518 získalo muzeum převodem z Prototypy Brno, a. s. v roce 1995.

Ráž: 7,62 mm Mosin (7,62 x 54 R)

Celková délka: 1190 mm

Délka hlavně: 700 mm

Délka záměrné: 597 mm

Kapacita nábojové schránky: 5 nábojů

Hmotnost zbraně bez zaměřovacího dalekohledu: 4150 g

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha