Čs. opakovací malorážka ZKM 610

Čs. opakovací malorážka ZKM 610

Československé malorážky, vyráběné v poválečném období v národním podniku Zbrojovka Brno, v lednu 1954 přejmenovaném na Závody Jana Švermy, n. p. Brno, se těšily značné oblibě pro svoji spolehlivou konstrukci a kvalitní zpracování. Řada malorážek se shodným počátečním písmenným označením ZKM (Zbrojovka, Koucký, Malorážka) postupně vznikala v konstrukční kanceláři Josefa Kouckého (1904–1989) a jeho bratra Františka (1907–1994).

Již na podzim 1945 připravilo oddělení Konstrukce zbraní pod vedením Josefa Kouckého výkresovou dokumentaci k opakovacím malorážkám ZKM 451, ZKM 452, ZKM 454 a ZKM 455, jež se vzájemně lišily provedením, avšak měly stejný konstrukční základ. Vedle základního a dlouho vyráběného modelu ZKM 451 (Brno model 1) zkonstruoval Josef Koucký také dnes už méně známý jednoranový typ ZKM 468, vyráběný v rážích .22 LR a 9 mm Flobert.

Základní koncepci řady opakovacích malorážek charakterizoval válcový odsuvný závěr, uzamykaný do zadního vybrání v pouzdře závěru otočnou klikou, jejíž pouzdro bylo nasunuto na zadní části závěru a zajištěno otočnou manuální pojistkou. Osa pojistky procházela závěrem a opěrným pouzdrem pružiny přímoběžného úderníku. Tvarová kulisa pouzdra kliky závěru sloužila rovněž k napínání úderníku. K zásobování sloužil jednořadový zásobník s kapacitou 5 nábojů ráže .22 LR, vkládaný vespod a zajištěný západkou v přední části zásobníkové šachty.

Všechny opakovací malorážky modelové řady ZKM měly pouzdro závěru opatřené podélnými rybinovými drážkami pro upevnění ať již dioptrického hledí či optického zaměřovacího dalekohledu, s nímž se počítalo u modelu ZKM 454.

Klíčové konstrukční prvky přihlásila továrna k patentové ochraně v září 1945, patřily mezi ně řešení vytahovače nábojnic s protilehlým přidržovačem (čs. patent č. 77 546) a pojistka závěru, sloužící jako demontážní prvek (č. 78 116 s přídavkovým patentem č. 78 147), další patentové přihlášky podala Zbrojovka Brno na jaře 1946, pozdější patenty již nesly jméno Josefa Kouckého či obou bratrů.

Pilotní model ZKM 451 začala zbrojovka sériově vyrábět v roce 1946 a jeho výroba běžela nepřetržitě až do roku 1957. Terčové provedení ZKM 455 (Brno model 5) představovalo druhý, sériově vyráběný model, avšak ve výrobě se udržel pouze v letech 1949 a 1955–1956. Podstatně déle továrna vyráběla terčovnici ZKM 456 (Brno model 4), vybavenou kromě dioptrických mířidel rovněž mikrometricky stavitelným otevřeným hledím. Její sériová výroba běžela v letech 1956–1958, pak během let 1960–1962 a v roce 1966. Řadu opakovacích malorážek z produkce Zbrojovky Brno uzavíral lovecký model ZKM 573, vyráběný po dobu dvou let 1957–1958.

Ne všechny modely řady ZKM se dočkaly sériové výroby, což byl případ vojenského výcvikového modelu ZKM 454, malorážky ZKM 562 (Brno model 2) s pérovým, tzv. americkým hledím a dnes již téměř zapomenuté varianty ZKM 610 v ráži .22 WMR.

Americký náboj .22 Winchester Magnum Rimfire představoval modernizované, výkonnější provedení původního náboje .22 Winchester Rimfire, vyráběného od roku 1890. Popularita původního náboje přivedla firmu Winchester k modernizaci v té době již nevyráběné ráže, jelikož poptávka po střelivu ve Spojených státech stále byla. Nový náboj uvedla firma na trh v roce 1959 a dosud je považován za nejvýkonnější sériově vyráběný náboj s okrajovým zápalem.

Vývoj malorážky ZKM 610 dokončili bratři Koučtí v roce 1965, kdy již bylo zcela jasné, že Závody Jana Švermy v Brně s další výrobou malorážek počítat nemohly. Restrukturalizace výrobních programů Závodů Jana Švermy v Brně vyústila v předání řady výrobních objektů do Přesného strojírenství, n. p., Uherský Brod, jak se uherskobrodská zbrojovka (dnes Česká zbrojovka, a. s., Uherský Brod) od 1. července 1965 nazývala.

Na základě smlouvy, uzavřené k 31. prosinci 1965, předaly Závody Jana Švermy do Uherského Brodu výrobní dokumentaci v pěti kopiích včetně dvou vyrobených vzorků zbraní. Smlouva rovněž uváděla rozsah odbytových požadavků na export, tuzemský trh nepřicházel v úvahu nejen z hlediska nepatrného odběru, ale především proto, že náboj .22 WMR jediný tuzemský výrobce ve Vlašimi neměl ve výrobním programu. Rámcové požadavky na výrobu počítaly s exportem 1000 kusů v roce 1967, 1500 malorážek v dalším roce, pro rok 1969 plán počítal s vývozem 2000 zbraní a v průběhu roku 1970 dokonce se 2500 kusy.

Ke stejnému datu uzavřely oba podniky licenční smlouvu o používání ochranné známky v podobě písmene „Z“ ve spirále a označení „Zbrojovka Brno“.

V průběhu roku 1966 se v Uherském Brodě rozběhly práce na výrobě přípravků a na konstrukci nářadí, avšak v této fázi došlo k jejich zastavení s tím, že průzkum odbytových možností, nepochybně provedený přes PZO Omnipol, ukázal malé šance na uchycení malorážky v ráži .22 WMR na zahraničních trzích. Tím se také historie modelu ZKM 610 uzavřela. Úsilí našich předních konstruktérů tak připomínají jen oba vyrobené vzorky, dnes uložené ve sbírkách.

Vzorkový exemplář s číslem 00002 z roku 1964 získalo muzeum v roce 1972 převodem ze Závodů Jana Švermy, n. p., Brno.

 

Ráž: .22 WMR

Celková délka: 1090 mm

Délka hlavně: 630 mm

Délka záměrné: 745 mm

Kapacita zásobníku: 5 nábojů

Hmotnost: 2900 g

Aktuálně



Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…