Čs. pokusný kulomet Praga II A s vodním chlazením

Čs. pokusný kulomet Praga II A s vodním chlazením

V průběhu prvních let existence republiky získala čs. branná moc poměrně pestrou kolekci zbraní, jejíž skladba a celkové množství nesplňovaly představy moderně a především v rámci možností jednotně vyzbrojené armády. Z těžkých kulometů figurovaly v evidenci především rakouské Schwarzlose M.7/12 (4773 ks) a původně pro letecké účely upravené kulomety M. 16 A (600 ks). Vodou chlazené německé kulomety MG 08 a MG 08/15 do výzbrojní koncepce nezapadaly, takže je později odprodalo do zahraničí. Francouzské vzduchem chlazené těžké kulomety Hotchkiss Mle. 1914 měly již své také za sebou, nelze se divit, že již koncem roku 1921 schválilo MNO odprodej všech 960 kusů. Zbraně rakouské provenience početně převyšovaly jiné typy, za dané situace s nimi musela armáda, byť s výhradami, do budoucna počítat. Se zavedením německého náboje 7,92 mm Mauser se kulomety Schwarzlose dočkaly v průběhu dvacátých let adaptace, s ní však MNO nepovažovalo otázku těžkých kulometů za vyřešenou.

Palčivým problémem v souvislosti s převzatou francouzskou výcvikovou doktrínou, kladoucí důraz na sestavování pohyblivých bojových skupin s jádrem tvořeným právě lehkou automatickou zbraní, nikoliv tedy těžkým, převážně stacionárně využívaným kulometem, byla absence vhodného lehkého kulometu. Proto dělostřelecký a zbrojní odbor MNO zahájil na jaře 1923 zkoušky lehkých kulometů a automatických pušek, k nimž vyzval nejen zahraniční výrobce, ale také poskytl příležitost domácím konstrukcím. K faktickému zahájení zkoušek v Milovicích došlo až 15. března 1923, kdy se v soutěži lehkých kulometů utkaly dánský kulomet Madsen, francouzské kulomety Darne, Vickers-Berthier a Hotchkiss, belgický Browning M1919 a čs. kulomet Praga II A konstruktéra Václava Holka z vršovické Zbrojovky Praga. Do kategorie samostřílů přihlásila Česká zbrojovka ve Strakonicích zbraně systému Netsch, francouzská firma Vickers-Berthier automatickou pušku a Zbrojovka Praga přijela do Milovic se samostřílem Krnka.

Koncem února zahájila svoji činnost zkušební komise v Milovicích, jež postupně přebírala a nastřelovala dovezené zbraně. Zbrojovka Praga přivezla do soutěže čtyři kulomety Praga II A s výrobními čísly 10, 13, 15 a 14 lišící se délkou hlavně. Dva kusy měly délku hlavně 740 mm, u dalších dvou byla hlaveň dlouhá 650 mm. Holkův kulomet fungoval na principu uzamčeného závěru s odběrem tlaku plynů na píst s pásovým podáváním nábojů. Závěrový systém se sklopným závorníkem doplňovalo sáňkové podávací zařízení, jež zajišťovalo vytažení náboje z pásu a při pohybu závěru vpřed jeho navedení do nábojové komory hlavně. Nábojový pás na 30 nábojů byl svinut v bubnové schránce, zavěšené ve spodní části pouzdra zbraně. Spoušťový a bicí mechanismus tvořený kladívkem umožňoval střelbu pouze v nepřetržitém režimu. Píst, uložený v plynové trubici pod ochranným pláštěm hlavně přecházel v zadní části v řídicí kulisu sáňkového podavače, spojenou s nosičem závorníku. Na vnější straně kulisy vyčnívala válcová napínací rukojeť. Vratnou pružinu, uloženou v pístnici, držela v zadní části opěrka, zajišťující paralelně spojenou plynovou trubici s ochranným pláštěm hlavně. Hlaveň byla v přední části opatřena třemi kanálky, jimiž proudily do expanzního pouzdra přepouštěné plyny a působily na čelo pístu.

Přestože zkušební komise v Milovicích měla především za úkol vyhodnotit optimální typ lehkého kulometu, jímž by byla do budoucna čs. armáda vyzbrojena, vyšla vstříc požadavku 16. oddělení (oddělení pěchoty) a akceptovala nabídku Zbrojovky Praga na vyzkoušení varianty kulometu s vodním chlazením. Otázka definitivního vzoru těžkého kulometu nebyla v té době uspokojivě a definitivně vyřešena, takže vyzkoušení domácího kulometu ve vodou chlazeném provedení, nebylo od věci.

Zbrojovka Praga dodala 10. dubna 1923 do Milovic jeden exemplář se záložní hlavní, upravený z původně vzduchem chlazeného kulometu II A s číslem 13. Vzhledem k časové tísni použila standardní rakouský podstavec M. 7/12 a vzhledem k vnějšímu průměru chladiče rezignovala na konstrukci mířidel; zbraň měla ostatně sloužit pouze k funkčním zkouškám.

V průběhu následujícího dne vystřílela zkušební komise z kulometu 3168 nábojů s teoretickou rychlostí střelby 375 ran za minutu. Závady při extrakci nábojnic přičítala komise opotřebení mechanismu zbraně, jelikož, jak vedení továrny sdělovalo, k výrobě exempláře použila zbrojovka starší zbraň se silně opotřebovanými součástkami.

Již 17. dubna 1923 vypracoval předseda zkušebního oddělení pplk. Mrákota posudek, v němž shrnul výsledky střeleb s těžkým kulometem Praga. V průběhu čtyř dnů absolvovala zbraň 10 687 ran, během nichž se vyskytlo deset různých poruch mechanismu. Na jedné straně pplk. Mrákota připouštěl, že lehký kulomet Praga je možné poměrně snadno adaptovat na těžký, ovšem s patřičnou dimenzací součástí, zejména hlavně. Zkušební oddělení se v konečném verdiktu ale postavilo proti vodnímu chlazení zbraně již z toho důvodu, že spalovací teplota náboje 7,92 mm Mauser je vyšší než u rakouských nábojů M.93, což vyvolává rychlé odpařování vody a vznik demaskující páry již po 250 výstřelech. S tímto problémem se také potýkala Zbrojovka Ing. F. Janeček při rekonstrukci rakouský kulometů na zavedený náboj, nakonec našla řešení v prodloužení hlavně a zvětšení chladícího objemu.

Vodou chlazený kulomet Praga II A sice další vývoj nepoznamenal, je avšak ukázkou, jakými cestami se hledání optimální lehké automatické zbraně pro čs. armádu ubíralo. Zbrojovka Praga sice o rok později připravila další typ těžkého kulometu, ovšem se vzduchem chlazenou hlavní.

Exemplář s číslem 13 získalo muzeum v roce 1995 převodem z Prototypy a. s. Brno.

Ráž: 7,92 mm Mauser

Celková délka: 1032 mm (s vysunutou ramenní opěrkou: 1200 mm)

Délka hlavně: 692 mm

Délka záměrné: – (bez mířidel)

Hmotnost bez zásobníku: 13 980 g

Aktuálně



Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…