Čs. sportovní pistole ČZ 448 Favorit

 

Česká zbrojovka ve Strakonicích měla již v meziválečném období dominantní postavení v oblasti vývoje a výroby samonabíjecích pistolí, jež jí, alespoň ve vztahu k MNO, zaručovaly kartelové smlouvy. Své postavení si udržovala ještě v poválečných letech do doby, než padlo rozhodnutí o delimitaci zbrojní výroby ze Strakonic.

Mezi slibné, avšak v konečném důsledku nezrealizované projekty poválečné konstrukce můžeme zařadit vývoj sportovní pistole v ráži .22 Long Rifle, určené především závodníky armádních střeleckých družstev. Jelikož etalon tohoto typu zbraně tehdy stále představovala německá pistole Walther Olympia v ráži .22 Short z roku 1936, využil konstruktér František Myška (17. 9. 1899 – 22. 1. 1983) s Rudolfem Lacinou některé konstrukční uzly této zbraně. Tělo pistole vycházelo z tehdy ve Strakonicích vyvíjené pistole v ráži 7,65 mm Browning, označované ČZ 006, avšak přizpůsobené konstrukci sportovní pistole. Bicí mechanismus tvořilo kladívko, uložení vratné pružiny v dutině pod hlavní na levé straně připomínaly německou předlohu. Obdobně měla řešenu také otočnou manuální pojistku, jejíž rameno se nacházelo v dosahu palce střelcovy ruky. Jednořadový zásobník s velkým dřevěným dnem, kopírujícím spodní siluetu střenek také vycházel z německé předlohy. Pro sportovní střelbu nezbytná mikrometricky stavitelná mířidla umožňovala výškovou a stranovou korekci.

Přestože první vzorek pistole vznikl již v roce 1948, řada naléhavých úkolů, zadávaných ze strany VTÚ, nestavěla sportovní pistoli na první místo. Požadavku na konstrukci dvou provedení s krátkou a dlouhou hlavní továrna vyhověla, takže v průběhu roku 1949 vyrobila první čtyři vzorky s oběma délkami hlavně. Ze strany VTÚ přišel počátkem února 1950 požadavek na výrobu 40 pistolí, z nichž 30 mělo být v provedení s dlouhou hlavní a zbývajících 10 v krátkém provedení. Z dodaného množství chtěl VTÚ po zkouškách vybrat 20 kusů, jež měly být následně přiděleny vojenskému olympijskému družstvu. Zda továrna vyrobila požadovaný počet pistolí, není jasné, jelikož dosud nejvyšší známé výrobní číslo zbraně je 21. Přestože původní úvahy směřovaly také k využití zbraně k širšímu armádnímu střeleckému výcviku, do sériové výroby se zbraň nikdy nedostala.

Exemplář s číslem 3 v provedení s dlouhou hlavní získalo muzeum v roce 1981 převodem z VÚ 1337 v Babicích u Říčan.

Ráž: .22 Long Rifle

Celková délka:  257 mm

Délka záměrné: 225,4 mm

Délka hlavně: 171 mm

Výška: 125 mm

Šířka: 36,6 mm

Kapacita zásobníku: 10 nábojů

Hmotnost pistole s prázdným zásobníkem: 865 g

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha