Dánská armádní pistole M 1910

 

S rozšířením samonabíjecích pistolí v průběhu poslední dekády 19. století, a zejména během prvních deseti let minulého století, řada armád hledala optimální konstrukci, jež by mohla nahradit ve výzbroji zavedené revolvery. Důvody pro tento krok byly nasnadě: samonabíjecí pistole kromě rozměrových výhod nabízela v řadě případů větší kapacitu zásobovacího zařízení, umožňovala rychlejší střelbu s menším zpětným rázem, v neposlední řadě také byla zařízena na výkonnější náboj, než jakým disponovaly zavedené revolvery.

Armáda dánského království zkoušela v roce 1909 pistoli Bergmann Bayard 1908, jíž vyráběla belgická firma Aciens Établissements Pieper (AEP) v Liége, jež používala ochrannou známku v podobě Pierra du Terrail, rytíře z Bayardu (legendárního hrdiny frankofonních oblastí) v oválu a nápisu Bayard, takže pistole vyráběné v AEP jsou známy pod slovním spojením Bergmann-Bayard. Nejednalo se však o belgickou konstrukci, nýbrž o zbraň zkonstruovanou Louisem Schmeisserem  (1848–1917), zaměstnancem firmy Theodor Bergmann v německém Suhlu. Firma Theodora Bergmanna (1850–1931) vlastnila kromě suhlského zbrojního závodu také železárny v Gaggenau. S pistolemi Schmeisserovy konstrukce, ať již to byly modely 1894, 1896, 1897, Bergmann-Simplex či Bergmann-Mars 1903, se Bergmann zúčastnil řady armádních soutěží v mnoha státech, avšak prvního většího úspěchu dosáhl až zavedením vylepšeného modelu 1903 do výzbroje španělské armády pod označením Pistola Bergmann de 9 mm Modelo 1908. Zřejmě z kapacitních důvodů nemohla Bermannova firma splnit španělskou zakázku, takže Bergmann prodal licenci na výrobu 3000 pistolí právě belgické firmě AEP.

Na základě zkoušek požadovala dánská výzbrojní komise provedení některých změn, z nichž nejmarkantnější představovalo vybrání na bocích zásobníkové šachty a opatření boků zásobníku kruhovými hmatníky. Střenky z tvrzené gumy nahradilo dřevo, změnou prošel tvar bicí pružiny a úderníku. V této podobě zavedla v roce 1910 dánská armáda pistoli do výzbroje pod označením M 1910 a uzavřela s belgickou firmou AEP na jejich dodávky kontrakt. Ačkoliv není jasné, na jaká množství byla smlouva uzavřena, jisté je, že do vypuknutí první světové války dodala belgická zbrojovka armádě 4480 pistolí. Dalším dodávkám zabránila okupace Belgie. Pistole dodané do dánské výzbroje prošly po válce ještě dalšími úpravami, jež souvisely se zakoupením licence na jejich výrobu v Dánsku. Následný model, zavedený pod označením M 1910/21, vyráběla od roku 1922 dánská zbrojovka Haerens Tojhus v Kodani. Zároveň ovšem došlo k úpravám původně dodaných belgických pistolí, jež byly nejen dodatečně označeny na levé straně pouzdra závěru modelovým označením M. 1910/21, ale také opatřeny anatomicky tvarovanými střenkami ze dřeva či z plastu. Pistole z dánské výzbroje patří dnes mezi sběratelsky vzácné exempláře, což platí zejména u pistolí vyrobených v Dánsku (2204 kusů), ale podstatně vzácnější jsou pistole dodané AEP, jež nebyly dodatečně přeznačeny a upraveny.

Neupravený belgický exemplář z dánské výzbroje získalo muzeum v roce 1946 převodem ze Zbrojnice 5 v Brně.

Ráž: 9 mm Bergmann Bayard

Celková délka: 255 mm

Výška: 141 mm

Šířka: 34 mm

Délka hlavně: 101,6 mm

Délka záměrné: 195 mm

Hmotnost s prázdným zásobníkem: 1004 g

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha