Dělostřelecký tahač Krupp „Protze“ s protitankovým kanónem 3.7 cm Pak 36

Snímek zachycuje německý dělostřelecký tahač Krupp „Protze“ s protitankovým kanónem 3.7 cm Pak 36, jedoucí po horské silnici při invazi do Jugoslávie a Řecka na jaře 1941.

 

Státy jihovýchodní Evropy se nemohly vyhnout tomu, aby se staly bojištěm velmocí. Již v dubnu 1939 byla Albánie anektována Itálií. 28. října 1940 Mussoliniho vojska zahájila útok na Řecko, avšak narazila na zuřivý řecký odpor a ještě před koncem roku byla vytlačena hluboko do jižní Albánie. 25. března 1941 jugoslávský režim regenta Pavla ustoupil Němcům a přistoupil k Paktu tří. O dva dny později však zahanbení Jugoslávci s britskou podporou regenta svrhli.

Nová vláda sice dávala najevo úmysl vyhnout se sporu s Německem, avšak Hitler se rozhodl Jugoslávii zlikvidovat. 6. dubna 1941 vojska nacistického Německa a jeho spojenců zahájila útok na Jugoslávii a Řecko, již 12. dubna padl Bělehrad a 18. dubna se jugoslávská armáda vzdala. 27. dubna 1941 padly i Athény a v květnu pak německé výsadkové jednotky dobyly Krétu.

Část řeckého a jugoslávského území byla připojena k sousedním státům, vzniklo loutkové Chorvatsko. Vraždění na Balkáně však teprve začínalo. Jugoslávské národy si mezi sebou začaly vyřizovat účty, v Řecku i v Jugoslávii vznikla silná partyzánská hnutí, v obou zemích narůstaly rozpory mezi komunisty a jejich odpůrci. I přes bezuzdný teror se Němcům a kolaborantům nepodařilo zuřivý odpor Jugoslávců a Řeků zlomit.

Tyto tragické události však měly pro Řecko a Jugoslávii dalekosáhlé důsledky i po porážce okupantů – v Řecku druhá světová válka plynule přešla do války občanské (1944–49) a v Jugoslávii byly staré křivdy znovu řešeny ještě v devadesátých letech, po pádu komunistického režimu.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha