Dubnová ústava, 1848

 

Na počátku roku 1848 zasáhla Evropu vlna revolucí, známá jako jaro národů. Stranou nezůstalo ani Rakouské císařství, kde revoluční události začaly na počátku března ve Vídni jako liberální petiční hnutí. Důvodem byla především nespokojenost s Metternichovským absolutismem. Když 13. března 1848 dolnorakouská sněmovna projednávala předložené petice, shromáždil se před její budovou dav, proti kterému zasáhlo vojsko. Incident si vyžádal pět lidských životů a ve vídeňských ulicích začali živelně růst barikády. Ve snaze uklidnit situaci císař Ferdinand I. propustil knížete Metternicha, zrušil cenzuru a přislíbil vydání ústavy.

Text ústavy vznikal pod záštitou ministra vnitra Franze Xavera von Pillersdorfa a byl inspirovaný belgickou ústavou z roku 1831. Císař Ferdinand I. ústavu oktrojoval (vydal bez souhlasu zastupitelského orgánu) dne 25. dubnu 1848. Přestože přijetí ústavy znamenalo posun kupředu, její znění se okamžitě stalo terčem tvrdé kritiky. Dne 15. května 1848 přednesli ve vídeňském Hofburgu demonstranti tzv. „Sturmpetition“ (bouřlivou petici), ve které mimo jiné žádali o změnu nespravedlivého volebního zákona. Císař se zalekl nového vzestupu revoluce, uprchl do Innsbrucku a již přijatá ústava byla prohlášena pouze za provizorní a v červenci byl její návrh zcela stažen.

Prezentovaný tisk s německo-českým textem seznamuje na 5 oboustranně potištěných listech nejširší veřejnost se zněním „konstituce“, jak byla ústava dobově nazývána. Ačkoli nakladatelské údaje chybí, lze předpokládat, že dokument byl vytištěn v Čechách na konci dubna 1848.

Rozměry: 33 x 21 cm

Dokument byl do sbírky VHÚ Praha získán po 2. světové válce

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha