DURDÍK, Jan. Husitské vojenství.

 

Jedním z hlavních pramenů, díky kterým si dnes můžeme udělat přesnější představu o tom, jak mohla vypadat taktika husitského vojska, jeho vybavení a organizace, jsou vojenské řády. Patří mezi ně Vojenské zřízení Jana Hájka z Hodětína, jehož vznik řadí část vojenských historiků do roku 1413, ale jiní jej zase kladou až do roku 1431. Jan Durdík usuzoval, že původní text vznikl v roce 1413, ale do dnešních dnů se zachovala pouze jeho zrevidovaná verze pocházející až z období konce husitských válek. Proti této hypotéze stojí fakt, že zřízení popisuje práci s vozovou hradbou, ale její využití se prosadilo až v průběhu husitských válek a posouvá tak jeho vznik až k roku 1431. Dále je dnes z opisu z 16. století znám Žižkův vojenský řád z roku 1423 a Naučení o šikování jízdních a pěších i vozů od Václava Vlčka z Čenova, které pochází z konce 15. století.

Kvůli nedostatečnému počtu soudobých domácích zápisů využívá Jan Durdík v knize Husitské vojenství prameny zahraniční provenience, které se zachovanými českými řády komparuje. Jedná se například o Slezský vozový řád z roku 1429, nebo usnesení frankfurtského sněmu pro výpravu proti husitům z roku 1427. Dochází k závěru, že osádku bojového vozu, jejíž grafické znázornění nalezneme v obrazové příloze, tvořili na základě Durdíkova bádání průměrně dva střelci z ručnic, čtyři střelci z kuší, čtyři cepiníci, čtyři sudličníci, dva pavézníci a dva dobře ozbrojení vozatajové. Každý bojový vůz měl být vybaven řetězem, tarasem s berlí, lopatami, sekerami, rýči, motykami a kratci, které jsou oproti běžným motykám širší. Popisované vybavení můžeme také najít v obrazové příloze. Vůz by podle něj měl být také vybaven základní zásobou jídla. Její příklad je uveden ve Vojenském řádu Albrechta Rakouského z roku 1431. Obsahovala chléb za 4 šilinky feniků, sýr za 60 feniků, kus uzeného, čtvrtku hovězího masa a dostatečnou zásobu vína.

Kniha je vázaná v pevné vazbě, má 242 stran a obsahuje 55 černobílých ilustrací, mezi kterými je například malba Jana Žižky z Kalicha od Mikoláše Alše, iluminace z Jenského kodexu či miniatura zobrazující vozovou hradbu z Vídeňského rukopisu. Dále v příloze obsahuje 18 barevných mapek, které usnadňují orientaci v popisovaných vojenských střetech. Husitské vojenství vyšlo poprvé v roce 1953. Druhé, upravené a doplněné vydání, které čtenářům prezentujeme, vyšlo v květnu o rok později ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem v nakladatelství Naše vojsko v nákladu 15000 výtisků v knižní řadě Živá minulost, svazek 18.

Kromě vybavení husitského vojska se autor zabývá jeho organizací, taktikou a v samém závěru se věnuje detailněji významnějším bitvám tohoto období. I přesto, že některé závěry, ke kterým autor dochází, jsou dnes již považovány za nepřesné, a také to, že se v textu silně promítá vliv marxisticko-leninské ideologie poplatné době vzniku, náleží tato publikace k základním vojenskohistorickým pracím, které se zabývají husitskými válkami v letech 1419–1437, a tak by neměla uniknout pozornosti čtenářů zajímajících se o toto období.

Citace:

DURDÍK, Jan. Husitské vojenství. Praha: Naše vojsko, 1954.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha