Důstojníci před ministerstvem války v černohorském hlavním městě Cetinje

Snímek, pořízený nedlouho před první světovou válkou, zachycuje černohorské a ruské důstojníky a civilní hodnostáře před ministerstvem války v černohorském hlavním městě Cetinje.

 

Osmanská říše opakovaně Černohorce napadala, ale nedokázala si tento bojovný lid, žijící stále v kmenovém zřízení, doopravdy podrobit. Černé Hoře od konce sedmnáctého století vládli pravoslavní biskupové-vladykové z rodu Petrovićů, úřad se předával ze strýce na synovce. S touto tradicí skoncoval vladyka Danilo, když se roku 1852 prohlásil světským panovníkem. Jeho nástupce Nikola se roku 1910 prohlásil králem Černé Hory. O barvité postavě Nikoly I., o jeho mazanosti a chamtivosti, koluje mnoho příběhů. Nikola usiloval o sjednocení se Srbskem pod jeho vlastní vládou a zařídil výhodné sňatky pro své četné potomstvo; jednu ze svých dcer provdal za budoucího italského krále.

Společně s dalšími balkánskými státy uzavřel spojenectví proti Turkům a zúčastnil se první balkánské války z let 1912–13. V průběhu konfliktu se černohorská vojska nejvíce vyznamenala při obléhání pevnosti Skadaru v Albánii. Roku 1914 Nikola vojensky podpořil Srbsko proti Rakousko-Uhersku, avšak Centrální mocnosti Srbsko dobyly a počátkem roku 1916 obsadily i Černou Horu; Nikola odešel do exilu. Konec první světové války znamenal konec i pro samostatnou Černou Horu – Srbové ji vojensky obsadili, nedovolili králi Nikolovi I. návrat do země a tzv. Podgorický sněm odhlasoval připojení země k rodící se Jugoslávii.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha