K zakladatelským osobnostem českého moderního malířství patřil bezesporu malíř, grafik a ilustrátor Jan Zrzavý (5. 11. 1890–12. 10. 1977). Pro malířství jako povolání se rozhodl už v útlém věku a za svým cílem si šel i přes počáteční odpor rodiny, špatný zdravotní stav a nakonec i neschopnost přizpůsobovat se požadavkům formálního vzdělávání výtvarných umělců. Studium na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Emanuela Dítě pro něj bylo příliš akademické, považoval je za zbytečné a ze školy se bez velkého odporu nechal v roce 1909 vyloučit. Důležité pro jeho další směřování bylo přátelství s malířem Bohumilem Kubištou, který mu pomohl v hledání vlastní umělecké cesty. V polovině 20. let objevil Zrzavý západofrancouzskou Bretaň, která se pro něj stala významným zdrojem inspirace a kam se opakovaně vracel. Souborná výstava k jeho 50. narozeninám v roce 1940 v Praze byla už malířovým triumfálním úspěchem, stejně tak jako jeho další jubilejní výstavy. Své rozsáhlé dílo čítající 1 439 položek odkázal krátce před smrtí Národní galerii v Praze. Československý armádní film natočil v roce 1973 v zakázce pro II. program Československé televize poeticky laděný dokumentární portrét Jana Zrzavého přibližující jeho život a dílo. Komentář filmu namluvil herec Jan Tříska.
Výrobce: Československý armádní film, 1973
Tvůrci: námět, scénář a režie Jiří Patočka, dramaturgie Eva Friedrichová, odborný poradce Jiří Kotalík, hudba Karel Mareš, kamera Jiří Kadaňka
Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, III. kombinovaná kopie, barevná, 1.033 metrů (36 minut)
Kopie filmu byla do sbírky VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.