Československý armádní film vyráběl poměrně často populárně vědecké filmy. Jejich smyslem bylo srozumitelným způsobem objasnit a zprostředkovat veřejnosti určité vědecké poznání tak, aby divák získal základní vhled do konkrétní problematiky. Jedním z nich je krátký film „Od kouřových signálů k optoelektronice“, který se zabývá vývojem prostředků spojení a dálkového předávání informací od starověku až po praktické využití optických vláken v polovině osmdesátých let dvacátého století. Film kombinuje dobové kresby a dokumentární záběry s animovanými sekvencemi vysvětlujícími funkci jednotlivých technických zařízení. Kromě toho využívá hraných scének navozujících dobovou atmosféru pomocí rekvizit, kostýmů a muzejních exponátů spojovací techniky (Chapův semaforový telegraf, elektrický telegraf Morseova typu, telefon, radiový přijímač krystalka atd.). Vznikl tak dokumentární film s jednoduchými hranými prvky, které zábavnou formou odlehčují prezentované téma.
Výrobce: Československý armádní film, 1985
Tvůrci: kamera Zbyněk Olmer, scénář a režie Stanislav Brožík
Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, VII. kombinovaná kopie, barevná, zvuková, 719 metrů (24 minut)
Kopie filmu byla do sbírky VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb