František Josef I. s malým arcivévodou Ottou, 18. září 1914

 

Oficiální fotografie vídeňského dvorního ateliéru Kosel představuje komorní záběr císaře Františka Josefa I. (1830–1916) ve společnosti dvouletého arcivévody Otty (1912–2011), nejstaršího syna následníka rakousko-uherského trůnu, arcivévody Karla. Fotografie byla pořízena na počátku první světové války, pouhé dva roky před smrtí císaře. Společný snímek odcházející a nastupující generace se stal symbolem staleté, nepřetržité linie vládnoucí dynastie v čele rakousko-uherské monarchie. V roce 1916 vyšla fotografie také na pohlednicích Rakouského Červeného kříže.

Nejdéle vládnoucí rakouský císař František Josef I. se dožil úctyhodného věku 86 let. Jeho život se završil v hektické době uprostřed světové války, 21. listopadu 1916. A stejně bouřlivé události revolučního roku 1848 provázely i jeho nástup na císařský trůn v prosinci toho roku. Počátek vlády neměl František Josef vůbec jednoduchý. Roku 1849 musel čelit vzpouře v Uhrách, nechal tehdy popravit vůdce rebelie včetně uherského předsedy vlády hraběte Batthyányho. Zrušením oktrojované ústavy roku 1851 zavedl z hlediska ekonomického naprosto neefektivní absolutismus (tzv. Bachův absolutismus padl v roce 1860). Rakouskému císaři nemůžeme upřít, že plnil po celý život poctivě roli prvního úředníka ve státě. Měl perfektní paměť a smysl pro řád. Denně, pokud nebyl na cestách, seděl od časných ranních hodin u svého pracovního stolu a vyřizoval úřední akta. Předčasně dospělý autokrat nebyl přísný jen sám na sebe. I od svých podřízených vyžadoval stoprocentní plnění svých rozkazů a nařízení.

Arcivévoda Otto Habsburský byl jako prvorozený syn císaře Karla I. od útlého dětství vychováván k roli budoucího panovníka. Stal se posledním korunním princem Českého království. Po pádu rakousko-uherské monarchie žil dva roky s rodiči v exilu ve Švýcarsku, Portugalsku a Španělsku. Na základě tzv. Habsburského zákona z roku 1919 se nemohl nikdo z tohoto rodu vrátit do Rakouska, pokud se nezřekl nároků na trůn. Po mnohém úsilí se Ottovi podařilo teprve v roce 1966 vstoupit opět oficiálně na rodnou půdu. Musel však splnit politické podmínky Rakouska a vzdát se příslušnosti k habsburskému domu. Otto Habsburský působil jako spisovatel, novinář a politik (poslanec Evropského parlamentu). Byl velkým propagátorem myšlenky sjednocení Evropy. Jeho osobnost je spojena i s Českou republikou. Po roce 1989 navštívil několikrát zámek v Brandýse nad Labem, kde pobývali po svém sňatku jeho rodiče a kde dle jeho slov strávili nejšťastnější období společného života.

Papír, reprodukce, 335 x 265 mm.

Fotografie byla získána do sbírky Vojenského historického ústavu formou převodu v roce 1949.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha