Český malíř František Kupka se v říjnu roku 1918 přihlásil opět do aktivní vojenské služby, k 21. střeleckému pluku čs. legií ve Francii. Svoji realistickou tvorbu pro válečné účely završil návrhy stejnokrojů československé armády v době, kdy již byla existence budoucího svobodného státu na mezinárodním poli uznána. Kupka se zcela logicky inspiroval francouzskými vzory, z hlediska barev i střihů. Podoba knoflíků ke stejnokrojům vychází z ornamentů florálního charakteru. Hodnostní (funkční) označení ve tvaru růžic jsou rovněž velmi zdobná.
František Kupka (1873–1957) žil před první světovou válkou již několik let v Paříži, a tak se mohl hned na jejím počátku přihlásit do řad českých a slovenských dobrovolníků na straně dohodových zemí. Jako příslušník roty Nazdar se účastnil v květnu roku 1915 bitvy u Arrasu. Poté onemocněl a do frontových zákopů se již nevrátil. O to více se mohl během války zapojit do politické a propagační práce. Jako předseda České kolonie v Paříži úzce spolupracoval s představiteli našeho zahraničního odboje. Do Československa se vrátil na jaře 1919 a krátce nato se zapojil do vedení Uměleckého sboru při MNO v Praze. V nově vzniklém Památníku odboje stál v čele uměleckého oddělení. Organizoval například výpravy českých umělců do míst bojů čs. legií na území Francie a Itálie.
Papír, kvaš, akvarel, 32,5 x 24 cm.
Sbírkový předmět byl získán darem v roce 1929.