Generální stávka 14. října 1918

Snímek zachycuje manifestaci při generální stávce na Kladně 14. října 1918.

 

Na podzim 1918 bylo již zcela zjevné, že Centrální mocnosti prohrávají. Jejich vojska ustupovala, v zázemí panoval naprostý nedostatek životních potřeb. To byl také bezprostřední podnět ke generální stávce z 14. října 1918 – české obyvatelstvo protestovalo proti vývozu potravin z českých zemí. Stávku organizovala Socialistická rada, vzniklá v září 1918 a reprezentující sociální demokraty a národní socialisty – vznikl akční výbor (Rudolf Bechyně, Emil Franke, Lusia Landová-Štychová, Josef Stivín, Jiří Stříbrný, Bohumír Šmeral). Organizátoři stávky zvažovali vyhlášení nezávislosti, situaci v Praze však měly úřady pod kontrolou a z tohoto kroku tak sešlo. Nejdramatičtější podobu tak měla stávka v Písku, kde byla republika skutečně vyhlášena. Píseckou „nezávislost“ záhy ukončil příjezd uherských jednotek.

Téhož dne, 14. října 1918, oznámil Edvard Beneš dohodovým vládám zřízení prozatímní čsl. vlády (v jejím čele stál T. G. Masaryk, ministrem vojenství byl M. R. Štefánik a sám Beneš byl ministrem zahraničí), tuto vládu začaly uznávat dohodové mocnosti. Manifest císaře Karla I. o federalizaci Předlitavska z 16. října nemohl již situaci zachránit. 17. října 1918 Masaryk předal americkému prezidentu Wilsonovi Washingtonskou deklaraci, v níž vyhlašoval nezávislost „československého národa“, druhého dne byla deklarace zveřejněna v Paříži. Konec habsburské monarchie byl na spadnutí, a události v českých zemích z 14. října 1918 představovaly generální zkoušku.

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha