Nespornou zásluhu na vzniku samostatného Československa měly české a slovenské krajanské komunity rozseté po celém světě. V jedné zemi však byly tyto komunity obzvláště početné a tím pádem pro čs. zahraniční odboj nejvýznamnější – byly to pochopitelně Spojené státy americké. USA byly v té době zemí otevřenou přistěhovalcům, mezi nimiž byla i řada imigrantů pocházejících z českého prostoru. Na začátku 20. století ještě tato diaspora udržovala intenzivně svou kulturu i jazyk, tudíž bylo přirozené, že komunity v jednotlivých městech měly i své vlastní tiskoviny. Jednou z nich byl newyorský Hlas lidu založený již roku 1886. Jak napovídá podnázev novin, byly orientovány hlavně na dělnictvo. Vycházel postupně jak v deníkové, tak v nedělní a dokonce i ve zmenšené týdeníkové variantě.
Silná krajanská podpora československé akci se jen navýšila po vstupu Spojených států do války. Události října 1918, měsíce, kdy byly v horečném tempu na mezinárodním poli dobudovány základy vzniku samostatného státu, pak nemohly zůstat bez povšimnutí ani v tomto periodiku. Číslo z 26. října podává zprávy o úspěších čs. legií v bojích u Terronu, dále je zde možné dočíst se o uznání prozatímní československé vlády dohodovými mocnostmi a prostřednictvím krátkých zpráv například i o působení českých krajanů v americké armádě na evropské západní frontě.
Hlas lidu je všeobecně zajímavým pramenem pro poznání historie českého živlu ve Spojených státech na konci 19. a začátku 20. století. Pro další období to již bohužel neplatí, neboť stopa tohoto periodika se ztrácí po roce 1921. Dle dostupných katalogů v ČR i ve světě vlastní knihovna Vojenského historického ústavu patrně jeho nejucelenější soubor (celkem 16 ročníků).
Citace:
Hlas lidu: věnováno zájmům pracujícího lidu. New York: Bohemian Workingmen Co-operative Association, 1918, 33(101). ISSN 2573-8992.