Mosazná, válcová hlaveň se třemi prstenci je zakončena válcovou tulejí se dvěma otvory pro upevňovací hřeby. Těmi byla hlaveň připevněna k dřevěné, tyčovité pažbě. Zbraň byla zhotovena nejspíše v Norimberku, jehož specialitou v druhé polovině 14. století byla výroba mosazných hlavní. Před rokem 1945 byla ve sbírce berlínského arsenálu (Zeughaus) hlaveň svými rozměry a provedením téměř zcela identická s vyobrazeným exemplářem. Obě tyto typově shodné zbraně musely pocházet ze stejné dílny. Rozdíl mezi nimi byl pouze v použitém materiálu (berlínská zbraň byla z bronzu se značným podílem mědi) a v hmotnosti (berlínská vážila 8,5 kg, vyobrazený exemplář však pouze 5 kg). Rozdíl v hmotnosti vyplýval z odlišných materiálů a z větší tloušťky stěn hlavně u těžší zbraně.
Během 14. století puškaři teprve získávali zkušenosti s výrobou nových zbraní, což se projevovalo v jejich podobě. Prstence měly nepochybně sloužit k posílení pevnosti hlavně. Zápalný kanálek, který je u nejstarších zbraní vždy na horní straně hlavně, vyúsťuje do jednoduché, mírně nálevkovité kruhové pánvičky.
Délka 495 mm, ráže 39 mm.
Hlaveň byla do sbírky VHÚ získána v roce 1972 nákupem v obchodě Tuzex.