Kolekce fotografií Huga Maroma, jednoho z “Wintonových dětí”

Dnes v podvečer proběhne v Kongresovém centru v Praze slavnostní premiéra dokumentárního snímku režiséra Matěje Mináče „Nickyho rodina“, na jehož realizaci se významně podílelo Ministerstvo obrany ČR. Příběh dnes 101letého Sira Nicholase Wintona a jeho nezištné pomoci českým židovským dětem je stále živý. Díky němu přežilo druhou světovou válku na sedm set židovských dětí.
Ve sbírkách Vojenského historického ústavu Praha se nachází i unikátní soubor fotografií věnovaný Hugo Maromem, který dodnes vděčí za svůj život právě Siru Nicholasi Wintonovi. Hugo Marom se narodil 9. října 1928 v Brně pod původním jménem Hugo Meisl. Po nacistické okupaci zbytku českých zemí v březnu 1939 se jeho rodičům podařilo kontaktovat Nicholase Wintona a zajistit odjezd obou svých synů do Velké Británie. S posledním transportem tzv. Wintonových dětí přijeli bratři Meislovi 3. srpna 1939 do Británie. Hugo Meisl se v Bedfordu vyučil obuvníkem, potom získal stipendium na technické škole v Lutonu. Kromě studia ale procházel i kurzem předvojenské přípravy a teoretickým leteckým výcvikem.
Po osvobození Československa se s mladším bratrem vrátili do Brna, kde zjistili, že oba jejich rodiče zahynuli v koncentračním táboře. Hugo dokončil gymnázium a začal studovat vysokou školu, obor strojní inženýrství. V roce 1947 byl kontaktován emigranty z Izraele a vybídnut, aby absolvoval pilotní výcvik. Roku 1948 skutečně prošel kurzem pro vojenské piloty v Olomouci, jako dobrovolník vznikající izraelské armády Hagana. Po dokončení kurzu, v němž byl vyhodnocen jako nejlepší, se vystěhoval do Izraele, kde sloužil jako důstojník v leteckých silách. V nové vlasti začal používat jména Hugo Marom. Během dlouhých let služby se stal jedním z nejzkušenějších izraelských vojenských pilotů. Po odchodu do civilního života podnikal v leteckém průmyslu.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha