Kukri, Nepál, 19. století

 

Tradiční a legendární zbraň nepálských Gurkhů je používána obyvateli Himalájí v nezměněné podobě již po mnoho staletí. Jedná se o univerzální nástroj, který musel sloužit jak k práci, tak k boji. Tvar nože je přizpůsoben tak, aby s ním bylo možné řezat, dopředu posunuté těžiště a vyšší hmotnost zase usnadnily sekání a zlepšily jeho ovladatelnost. Jednobřitá čepel s ostřím na vnitřní straně se k hrotu rozšiřuje, hřbet čepele bývá u armádních nožů silný až jeden centimetr. Délka zbraně kolísá od několika centimetrů až téměř k polovině metru u rituálních a obřadních nožů. Jílec kukri nemá záštitu a bývá vyroben z černého či hnědého dřeva, rohu vodního buvola nebo slonoviny.

Součástí nožů kukri je i malý univerzální nožík „karda“ a tupý „chakmak“, sloužící jako ocílka k opravě ostří v polních podmínkách. Oba doplňkové nože jsou umístěny na vnitřní straně pochvy, původně vyráběné ze dřeva obaleného kůží vodního buvola, v současnosti pak ze dřeva nebo rohoviny okované mosazí.

Kukri proslavily elitní bojové jednotky Gurkhů, sloužící již více než 200 let v Britské královské armádě. Ještě pře příchodem Britů sloužili Nepálci v osobních gardách indických maharádžů a jejich jméno vzbuzovalo hrůzu mezi rebely a loupeživými bandami po celém severozápadě Indie. Jejich zařazení do řádné britské armády pak bylo řešeno zvláštní smlouvou, ve které Gurkhové souhlasili se svým nasazením v první linii kdekoliv na světě s jedinou výjimkou – nikdy nebudou nasazeni proti vlastnímu lidu.

Délka 423 mm, délka čepele 300 mm.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha