Kulovnice s křesadlovým zámkem, Ch. Koerber, kolem 1810

 

Kulovnice pochází z páru totožných zbraní, které kolem roku 1810 vyrobil ve své dílně v Ingelfingenu puškař Christian Koerber pro württemberského krále Fridricha I. (1754–1816).

Lovecká kulovnice má oktagonální hlaveň v ráži 13,7 mm a je opatřena sedmi drážkami. Její povrch je velmi kvalitě modřen a zdoben stříbrnou tausií vinných úponků a listů. Seshora je značena signaturou „CHRETIEN KOERBER A INGELFINGEN“, která je provedena opět technikou stříbrné tausie, a to poměrně komplikovaným psacím písmem. Použité jméno Chretien je francouzským ekvivalentem jména Christian.

Zámková deska má zaoblený tvar a její povrch je zpracován do vysokého lesku a opatřen signaturou „C. Koerber“. Puška je celopažbená, na povrchu opatřená lesklou politurou. Pažba je vyrobena z vysoce kvalitní ořechové kořenice (kořenovice). Ta se musela pro svou rozdílně tvrdou a pokroucenou strukturu od počátku pažbařovy práce fixovat lepením. Příčinou byly různé praskliny a nedostatečná soudržnost materiálu. Proto se na pažbách z tohoto materiálu často nacházejí vysazená a opravená místa již samotným výrobcem. Výsledkem jeho práce byla však vždy originální pažba, strukturou dřeva připomínající bohatou kresbu mramoru. Stačilo pak povrch upravit do vysokého lesku a z rukou puškaře vyšlo dokonalé umělecké dílo.

Povrch pažby je opatřen bohatou výzdobou zapuštěného, ornamentálně prořezávaného stříbrného plechu, stříbrných perliček a zejména velmi kvalitní řezbou. Té dominuje krásný württemberský královský znak včetně štítonošů, klenotu a praporců, umístěný na levé straně hlaviště pažby za lícnicí. Kování pažby je stříbrné a sestává celkově z deseti součástí. Na krku obou pažeb je vsazen palcový štítek s monogramem „FR“ (Fredericus Rex) pod královskou korunou, který potvrzuje, že se skutečně jedná o loveckou ručnici württemberského krále Fridricha I.

Délka 1091 mm, délka hlavně 704 mm, ráže 13,7 mm, hmotnost 3172 g.

Puška byla do sbírky VHÚ získána nákupem v roce 2018.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha