Lehký kulomet Praga vz. 24

 

Počátky domácího vývoje automatických zbraní jsou nerozlučně spjaty se jménem Václava Holka (24. 9. 1886 – 13. 12. 1954), jehož konstrukce ovlivnily v mnoha směrech výzbroj čs. armády v meziválečném období, ale také pomohly Československé zbrojovce v Brně vybudovat značné renomé na mezinárodním poli. V pražské Zbrojovce Praga, kde Václav Holek zastával funkci dílovedoucího, vznikly postupně čtyři základní modely kulometů, z nichž poslední, zcela odlišně koncipovaný, navrhla výzbrojní komise MNO k zavedení.

Ve druhém kole kulometné soutěže, jež začalo v březnu 1924, figurovaly vedle zahraničních kulometů  Madsen, Hotchkiss, Vickers-Berthier, Lewis, Browning (FN BAR) také domácí konstrukce Praga I.23. Ze zkoušených zbraní se na přední místo koncem léta propracoval kulomet Browning, nabízený belgickou firmou Fabrique Nationale. Úvahy o jeho zavedení do výzbroje čs. armády vyústily nejen v předběžné zpracování projektu budoucí výroby konstrukční kanceláří Škodových závodů, ale také vyvolaly reakci ve Zbrojovce Praga. Z přímého podnětu škpt. Ing. Jaroslava Potěšila ze zbrojně technického oddělení začal Václav Holek urychleně pracovat na konstrukci zbraně, zásobované již nikoliv z pásu, nýbrž ze schránkového zásobníku, vsazovaného shora do pouzdra závěru. Zbraň měla stejný systém náhonu pomocí odběru tlaku plynů z komory před ústím hlavně, tím však veškerá podobnost s původním kulometem Praga I.23 končila.

První exemplář nové zbraně, zhotovené podle konstruktérových vzpomínek po třech týdnech úmorné práce, nebyl zdaleka totožný s dnes známým provedením „ručního kulometu Praga vz. 24“, jak jej zbrojovka záhy nazvala. Jeho hlaveň neměla ještě rukojeť, umožňující snadnou výměnu v rozpáleném stavu, přední část pouzdra závěru nesla předpažbí s rukojetí, dvojnožka byla zavěšena u ústí plynové trubice a výhozný otvor nezakrývala suvná krytka. První předváděcí střelecké zkoušky nové zbraně proběhly 5. září 1924 v České zbrojovce ve Strakonicích, následně kulomet absolvoval pokusné střelby v továrně a na střelnici v Kobylisích za účasti komise MNO.

Na základě pokynu přepracoval Václav Holek zbraň během 3 týdnů do podoby druhého modelu, z něhož bylo v továrně vystříleno okolo 24 000 ran. Počátkem listopadu 1924 odvezl V. Holek zbraň ke zkouškám do Milovic, kde při konečné zkoušce vystřílel konstruktér ze zbraně s jednou krátkou přestávkou 13 000 ran, přičemž kulomet v Milovicích absolvoval celkem 75 000 výstřelů.

Další exemplář vznikl na základě nařízení náčelníka generálního štábu gen. E. Mittelhausera, jenž byl také podroben zkouškám, avšak ani ten nepředstavoval definitivní vzor. Od čtvrtého, posledního ručního kulometu Praga vz. 24 se lišil konstrukcí výklopného spušťadla a řadou dalších detailů.

Koncem roku 1924 ministr národní obrany F. Udržal rozhodl o zavedení lehkého kulometu Praga vz. 24 jakožto definitivního typu do výzbroje armády. Současně pověřil Československou zbrojovku v Brně a Škodovy závody spoluprací na dořešení konstrukce pro sériovou výrobu. Čtvrtý, poslední, a také definitivní vzor lehkého kulometu předala Zbrojovka Praga do Brna 31. ledna 1925 na základě smlouvy o předání licence na výrobu. S kulometem přešel do brněnské zbrojovky také Václav Holek, jehož zde čekala ještě dlouhá léta plodné práce.

Definitivní vzor lehkého kulometu Praga vz. 24 se v mnohém od později sériově vyráběného kulometu ZB 26 lišil. Rekonstrukcí prošel celý závěrový mechanismus, byť základní konstrukce zůstala zachována, rukojeť hlavňové spojky byla přemístěna na levou stranu tak, aby se její ovládání dostalo do souladu se sympatickými pohyby střelce, zásadní rekonstrukci prodělalo hledí, rukojeť hlavně, povrch hlavně byl žebrován po celé délce a řadou změn prošel také zásobník včetně západky zásobníku a vyhazovače.

Exemplář kulometu Praga vz. 24 s číslem 4, předaný v lednu 1925 s výkresovou dokumentací do Československé zbrojovky v Brně, získalo muzeum v roce 1995 převodem z Prototypy Brno, a. s.

Ráž: 7,92 mm Mauser

Celková délka: 1165 mm

Délka hlavně: 602 mm (včetně tlumiče plamene: 667 mm)

Délka záměrné: 622 mm (rozsah stupnice hledí neznačen)

Hmotnost zbraně bez zásobníku: 8280 g

Kapacita zásobníku: 20 nábojů

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha