Prvním z dlouhé řady speciálních letounů Z-37 Čmelák byl prototyp výrobního čísla 001, později imatrikulovaný jako OK-SJB. Stroj, který byl na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století konstruován především pro chemické ošetřování zemědělských plodin, zalétal dne 29. června 1963 tovární zkušební pilot Vladimír Vlk. Letadlo s prozatímní značkou OK-049 se od pozdějších sériových kusů v mnohém lišilo. Především pohonnou jednotkou, která se skládala z původně sovětského devítiválce Ivčenko AI-14 R a stavitelné vrtule VIŠ-530-D11. Dále mělo zcela jinak řešený kryt kabiny pilota i mechanika, její zasklení, kotel na chemikálie a ovládání vztlakových klapek. Také odlišně umístěný chladič oleje a složitěji řešený filtr vstupu vzduchu do karburátoru. Pilotní kabina měla zcela jiné uspořádání ovladačů, ventilace, topení a pneumatického spouštění motoru. Na trup a křídla bylo možné zavěsit starší verzi rozmetadla pro granulované hnojivo, nebo ráhna na chemický postřik. Po dlouhodobých zkouškách u výrobce byl první prototyp v květnu 1970 převeden do stavu Okresního zemědělského sdružení v Ústí nad Orlicí a v roce 1971 k Strojní a traktorové stanici Lanškroun. Tam byl využíván jako běžný zemědělský letoun až do dolétání stanoveného hodinového rezurzu. Dne 25. října 1972 byl pilotem Zdeňkem Kroupou přeletěn nejprve na letiště Praha-Letňany a poté do Kbel, kde byl předán do sbírky Leteckého muzea VHÚ. Celkově měl nalétáno 600 h 36 min při 5 064 startech. První Čmelák byl krátce na to vystavován v expozici Leteckého muzea a později umístěn v depozitáři, kde zůstal uložen v původním stavu dodnes.
Motor: Ivčenko AI-14 R o výkonu 260 k (191 kW)
Rozpětí 12,224 m
Délka 8,55 m
Výška 2,89 m
Hmotnost prázdného letounu 985 kg
Maximální vzletová hmotnost 1 850 kg
Maximální rychlost 210 km/h
Dostup 4 000 m
Dolet 640 km
Hmotnost neseného hnojiva 600 kg